Čas

kapitola 13

Z pohledu Martiny

*S Jorgem jsme přijeli do našeho nového domu a já šla do kuchyně vybalit koupené potraviny zatímco Jorge šel nahodit elektřinu. Zanedlouho jsem slyšela zvuk šoupání židle a Jorgeho sedajícího si na židli*

T: Nepomůžeš mi?

J: Dobře, tak jo

*Uvařili jsme si oběd, sedli ke stolu a začali jíst*

T: Naše první jídlo v novém domě chutná skvěle

J: Co takhle oslavit naše přistěhování do domu?

T: S přáteli?

J: Ne. Jen ty a já.

T: Dobře. Na rande jsme nebyli od té doby co jsi tady.

J: Připrav se, vyzvednu tě v sedm

T: Počkat. Ty máš rolik peněz? Za herectví? Protože... tenhle dům a k tomu rande a tak...

J: Ano... dostávám hodně peněz

T: To je dobře protože já ještě žádné peníze nedostala

J: Já se starám o peníze, ty si užívej náš společný čas

*Po obědě šel Jorge ven a nechal mě osamotě. Čas jsem strávila vybalováním věcí a zkoumáním domu. Pak jsem se osprchovala a připravila se na rande. Zrovna když jsem se líčila někdo otevřel dveře*

J: Ahoj

*Řekl Jorge po tom co přišel blíž a políbil mě na tvář. Už byl převlečen do hezkého oblečení a jeho kolínská provoněla vzduch kolem hezkou vůní*

J: Můžeme jít?

T: Ano

*Obula jsem si boty a vyšli jsme ven, k autu. Jorge nás dovezl do restaurace. Naší restaurace. Vešli jsme dovnitř, posadili se ke stolu a objednali si*

T: Jsem moc ráda, že jsme tu. Tohle je skvělé místo.

J: Já vím. Pojďme si připomenout den kdy jsme se potkali

T: Co?

*Stoupl si, došel k muži který stál u jeviště a promluvil s ním. Po chvíli vystoupil na jeviště a zapnul mikrofon*

J: Dobrý večer dámy a pánové. Kapela zahraje za chvíli. Nejdříve bych rád zazpíval píseň. Pokud jste tu s vaší drahou polovičkou nebo prostě s někým koho milujete, užijte si písničku a zavzpomínejte si

*Začal zpívat písničku, tu, kterou zpíval první den. Celou dobu se na mě díval a já círila ten žár v sobě. Jeho hlas mi způsobil husí kůži a oči se mi zalily slzami. Když dozpíval, vrátil se ke mně a já ho objala*

T: Děkuji. Moc ti děkuji.