kapitola 22

210 15 0
                                    

Z pohledu Martiny

T: Ne. To není pravda.

La: Věř mi nebo ne, musím jít. Čau

*Odešla a nechala mě zmatenou. Věřím Laře. Jorge se chová moc podezřele. Vytáhla jsem telefon a zavolal Jorgemu zatímco jsem vyšla ven ze studia. Telefon. Další věc kterou si za své peníze koupil. Sakra! Hlasová schránka! Zavolal jsem v domnění, že něco ví*

R: Haló?

T: Ruggero, to jsem já, Tini. Nevíš kde je Jorge?

R: Ne ale nejspíš je v práci

T: A víš co je jeho práce?

R: Uhm. Je hercem...

T: Proč tak nejistý hlas? Ty snad víš co je jeho nová práce?

R: Tini, to ti musí říct sám. Už musím jít, ahoj

T: Ne! Ruggero!

*Zavěsil. Kdo jiný o tomhle ví? Mechi! Měla by být doma. Došla jsem k jejímu domu a zaklepala. Čekala jsem že mi otevře Mechi ale místo toho ve dveřích stál kluk. Vysoký, štíhlý, blonďaté vlasy, modré oči a úsměv na tváři*

??: Ahoj

T: Ahoj, eh... je tu Mercedes?

??: Ano, je tu. Pojď dál.

*Je to cizinec, z Evropy. Jeho přízvuk je poznat. Šla jsem do kuchyně kde seděla Mechi pojídající jablko*

T: Ahoj

M: Tini! Ahoj!

*Ten kluk také přišel a chvilku jsme stáli v tichu.*

M: No jo, já zapomněla. Tini, to je Ridder, múj nejlepší kámoš z Evropy. Včera přijel kvůli práci. A tohle je Martina neboli Tini, moje nejlepší kámoška odsud a prakticky moje sestra

T: Ráda tě poznávám.

R: Potěšení na mé straně

*Na chvíli jsem zapomněla proč jsem přišla ale rychle si zase vzpomněla*

T: Mechi, potřebuju pomoc! Nevíš náhodou co má Jorge za práci?

M: Žeby herec?

T: Ne, zjistila jsem, že ho vyhodili

M: Vážně? Pak nevím co dělá.

T: Tak... díky za pomoc. Já budu hledat dál.

M: Chceš abychom pomohli?

T: Ne, to není třeba. Díky

R: Počkej. Jorge? Řekni mi jak vypadá

T: Vysoký, hnědé vlasy a oříškové oči

R: Já vím kde je! Dnes byl u mého kamaráda

T: A vezmeš mě tam? Prosím?

R: Jasně... ale nachceš raději domů? Už je pozdě a Jorge už je nejspíš doma

T: Ne, není doma. Nikdy nepřijde včas. Jedeme.

ČasKde žijí příběhy. Začni objevovat