Z pohledu Martiny
*Už jsou to tři dny od té doby co jsem se rozhodla říct našim přátelům pravdu o tom, odkud jsem. Naneštěstí jsem je ještě neviděla*
J: Na co myslíš?
T: Kde jsou Ruggero a Cande? Dlouho jsem je neviděla
J: Já to také nevím
*Zazvonil zvonek a Jorge otevřel*
J: Cande a Ruggero jsou tu!
*Jakmile jsem uviděla Cande, objala jsem jí*
T: Ahoj! Jak se máš?
C: Já se mám dobře, vypadá to, že jsem ti chyběla
T: Ano, musím vám něco říct
R: My máme také novinky
T: Vy první
C: Našli jsme si práce a nový dům!
J: To je super!
R: Ale... je v jiné části města
T: Vy se stěhujete?
C: Za měsíc
T: Tak to gratuluji. A teď já.
R: Tini, omlouvám se ale musíme jít
T: Ale-
R: Promiň ale je to naléhavé
*Oba rychle odešli a Jorge si sedl vedle mě*
J: Řekneš jim to pak
T: Já vím. Ale je smutné, že odcházejí
J: Ty odejdeš. Oni odejdou. A Alba taky určitě odejde
T: Neříkej to. Já-
J: Počkej chvíli. Zvoní telefon
*Zvedl sluchátko a pozorně poslouchal*
J: Haló?... co chceš?... co?... Jsi blázen. Uhm... jsi šťastná? Nechci tě vidět. Nikdy!
*Zavěsil a já se na něj zvědavě podívala*
T: Kdo to byl?
J: Stephie. Řekla, že to všechno naplánovala. To ona řekla Samuelovi aby vás vyhodil z kapely. Věděla, že takhle budu reagovat
T: Neuvěřitelné
J: Nechci jí vidět ani slyšet. Nikdy.
ČTEŠ
Čas
FanficMyslela jsem si, že cestování v čase je zábava. Také že je, dokud se ve vás neprojeví city.
