Čas

kapitola 11

Z pohledu Jorgeho

*Martina se vrátila domů a doslova skočila na gauč.*

J: Jaký byl den v práci?

T: Potkala jsem Stephie

J: A co říkala?

T: Neboj, bude mlčet, nic neřekne.

J: Já mám skvělé zprávy

T: Fakt? Povídej

J: Uvidíš zítra

T: No tak

J: Tak pojď spát ať zítřek přijde dřív

T: Tak jdeme

...

*Po snídani jsme vyšli ven k autu a otevřeli dveře. Martina si chtěla sednout na místo řidiče ale já jí zastavil*

J: Řídím já

T: Nemáš řidičák

J: Ale ano

*Ukázal jsem jí svůj průkaz a ona se na mě překvapeně podívala*

T: Ale... trvá nejméně měsíc abys získal řidičák

J: Možná si myslí, že jsem tak dobrý že nepotřebuji testy

T: Tak... já ti vèřím. Ale jestli zemřeme, zabiju tě

J: To nedává smysl

T: Jedeme

*Vezl jsem nás přes město, před velký bílý dům.*

T: Co je tu?

J: Pojď

*Chytl jsem ji za ruku a dovedl ji k brance*

T: Žijí tu tví známí?

J: Ne

*Vyndal jsem z kapsy klíče a odemkl branku. Pak jsem otevřel i vchodové dveře a vešli jsme dovnitř. Octli jsme se v plně vybaveném moderním domě*

T: Co to je?

J: Náš nový dům

T: Ne...

J: Ano

T: Ne...

*Zakryla svou otevřenou pusu a podívala se kolem*

J: Já vím, že to není dům, který jsme vybrali na netu ale tenhle také ujde, ne?

T: Děláš si srandu? Tenhle je o mnohem lepší! Moc se mi líbí!

*Objala mě a políbila mě na tvář kolikrát jen mohla*

T: Ale... jak jsi dostal tolik peněz?

J: No... včera nám dali první výplatu

T: Nejdřív řidičák a teď tohle! Kdy se můžeme nastěhovat?

J: Klidně hned

T: Díky! Teď si pojďme domů sbalit