Čas

kapitola 25

Z pohledu Jorgeho

*Byl jsem ohromen. Co to bylo? Podíval jsem se na Tini která se na mě bezmocně dívala*

T: Já-já to...

J: Řekni mi všechno

T: Tak se raději posaď

*Sedl jsem si na gauč a ona se posadila vedle mě*

T: To, co ti řeknu musí zůstat jen mezi námi

J: Jistě, nechám si to pro sebe

T: Já... nejsem odsud

J: Co? Nerozumím

T: Nejsem z tohoto světa

J: Odkud jsi?

T: Z budoucnosti

*Chtěl jsem se smát a říct, že si dělá srandu ale ona to myslela vážně.*

J: Ty jsi cestovala v čase?

T: Ano. Nepatřím sem. Jsem z roku 2016

J: Jak?

T: Můžu udělat pití? Pro oba. Pak ti vše řeknu

J: J-jo

*Odešla od kuchyně. Nevím. Jsem zmatenější než předtím. Věděl jsem, že je jiná. Její oblečení, písničky, chování... vrátila se se dvěma hrnky a položila je na stolek*

J: Prosím, řekni mi všechno

T: V mém světě se živím jako herečka. Můj otec je vynálezce jehož vynálezy nikdy nefungovaly. Jednoho dne jsem ho viděla pracovat na hodně divné věci. Takový velký kovový kruh. Byla jsem zvědavá a zmáčkla knoflík na ovladači. Kruh mě do sebe pohltil a tak jsem se dostala sem

J: A nemůžeš odejít.

T: Ne, táta ještě neví jak mě dostat zpět. A ta věc kterou jsi před chvílí viděl mě informuje o situaci v roce 2016

*Slzy jí tekly po tvářích... tak jsem ji objal. Dokonce mé objetí opětovala.*

T: Díky

*Zamumlala do mého trika*

T: Já se omlouvám z způsobené potíže. Hned jak to opraví, odejdu domů

J: Tohle je i tvůj domov. Zůstaň jak dlouho chceš.