Po 14 dnech..
Mezi mnou a Justinem je vše v pořádku, od té naší hadky si mě hýčka. Občas mi přinese růžičku, byli jsme v kině a několikrát na večeři. Jelikož je pořád zavřený ve studiu,tak ani není čas na hádky a spíš si užíváme, že můžem být jeden s druhým.
Ale já už se docela nudím. Jelikož teď nemám žadnou práci a ani se mi nedaří nic najít. No, co si to nalhávám, ani jsem se moc nesnažila. Jenže takto to už dál nejde, nebude mě přece živit Justin.Všechno platí a já se začínám cítí blbě. A Přesvává se mi líbit, že mi docházi peníze a za chvíli bych si o ně musela říkat a k tomu se nikdy nesnížím. Umím se o sebe postarat sama. Takže jsem se vydala hledat práci.
Právě jdu z konkurzu, který nedopadl nic moc. Jsem naštvaná a zklamaná, ale co už, porozhlednu se jinde. Rozhodnu se, že si zajdu na kafé do kavárny kousek od místa kde se právě nacházím.
Když sedím pohodlně na židličce, upíjím výborné Latté a čtu noviny, všimnu si, že se pořádá konkurz na nějaký film. Přeletnu o co se jedná a kdy to je. Dnes?? rychle hledám místo a čas. Aaa tady to je. Ve 2 odpoledne v hotelu, který je vzdálený odsud asi půl hodiny. Ještě že je tam vyfocena i mapka, jinak bych vůbec nevěděla kam mám jít. Je právě půl 1,takže mám čas se tam přemístit. Rychle zaplatím kafe a vydám se na cestu.
V hotelu...
Sedím v místnosti a čekám až přijdu na řadu. Je to strašně, ale fakt strašně moc lidí a pořád přichází další. Naštěstí jsem přišla celkem brzo, tak doufám, že přijdu na řadu co nejdřív. Zatím se učím text, který budu předvádět. Bude to scénka ve dvojicích, takže proto to jde možná tak rychle.
Po hodině přicházím na řadu. Spolu se mnou jde nějaká blodýnka, která se mi představí jako Anne. Vejdem do místnosti, kde je asi 10 lidí. Dají nám pokyny. My sehrajem scénku, pak si role vyměníme a ještě jednou to stejné dokola. „porota“ nám zatleská, a pošle nás zase pryč s tím, že se do 3 dnů ozve. A já se poté vydám domů.
Z pohledu Justina
Celý den je mi nějak divně, už ráno jak jsem vstával se mi zdálo, že toto nebude dobrý den. Kolem oběda jsem odcházel do studia. Nahrával jsem asi 3 hodiny, ale pak už se to nedalo vydržet. Celý jsem se třásl, byla mi pořád zima, což se mi teda moc nestává.
„hej bro, bež domů, to nemá cenu aby ses tu trápil,odpočivej a až budeš ready zavolej a budem pokračovat“ řekl mi Jimmy se kterým tu nahrávám. Jindy bych ho neposlechl, ale dneska toho mám vážně plné brýle.
„tak čau, pak se ozvu“ křikl jsem na něj, než jsem vyšel ze studia. Prošel jsem chodbou a vyšel ven k auto. Odemkl jsem, nasedl a rozjel se domů. Cesta mi trvala dýl než normálně, neměl jsem ani sílu jet rychle, Protože to se pak musím víc soustředit a to v tuto chvíli nebylo možné,byl jsem rád že vůbec jedu. Když už jsem konečně dorazil domů, okamžitě jsem se svalil na gauč, zakryl jsem se a pustil telku.
Probudilo mě když mi někdo sáhnul na čelo. Byla to Jess.
„vždyť ty celý hoříš, už tu na tebe mluvím 2 minuty a nereaguješ“ řekla.
„je mi hrozně, jsem nemocný a umírám“ pokusil jsem se o ůsměv,ale spíš to byla divná grimasa
„pojď do ložnice, dám ti prášek, zabalím tě do peřiny a budeš se pěkně potit“ řekla mi Jess a už mě tahala na nohy. Radší jsem neprotestoval a nechal se zavést do ložnice. Hodila po mě tepláky a tričko, které jsem si musel obléct. Zalezl jsem do postele, Jess na mě hodila peřinu a pak ještě deku. Celého mě zabalila ja mumii. Šla mě vidět jenom půlka hlavy. Odběhla dole a za chvilinku přinesla horký čaj a prášek, který mi podala, ja jsem ho zapil a zase se zakulil.
„ lásko?“ otočil jsem se na ni a udělal psí oči
„co potřebuješ Justine“ usmála se na mě, když viděla můj výraz
„dala bys mi prosím sluchátka do uší a zapla hudbu, když si mi zakázala vytahnout ruky z podpeřiny?“ slabě jsem se usmál a ona taky. Beze slova odešla pro mobil a sluchátka, které jsem nechal asi dole v obyváku, ani nevím. Když přišla, dala mi je do uší.
„co tam chceš pustit?“ zeptala se
„ dej složku best a nech to hrát od první písničky prosím“ řekla jsem a tak taky udělala.
„hezky se prospi zlato“ řekla Jess a dala mi pusu na čelo a potom odešla z pokoje. Já jsem se zaposlouchál a po chvilce usnul.
