Z pohledu Jess
Už jsem 4 dny doma. Dostala jsem nakázané ležet a odpočívat. Takže se celé dny válím, čumím na telku,nebo na filmy, jím, nebo spíš přejídám se a spím. To je fakt život. Ne žeby se mi to nějak nelíbílo, ale z takovou bych byla za chvilku jak vepřík a to přece nechci, žejo.
Zítra je pátek a mám jit na kontrolu. Doufám, že bude všechno v pohodě a já už nebudu muset ležet doma. Za chvilku bych si na to zvykla a potom už by se mi nechtělo vůbec nic dělat.
Napustila jsem si plnou vanu pěny, dala jsem do ní mořskou sůl a nějaký olejíček a pěkně si teď ležím jak vyvržený vorvaň. Nad svou představou jsem se zasmála a otevřela oči. Kolik je vůbec hodin? Zajimalo by mě, jak dlouho už to zase ležím, ale vzhledem k tomu, že mám na prstech už slušné varhánky a musela jsem si dvakrát dopouštět teplou vodu, tak asi dlouho. Utru si ruky, abych je nemela mokre a odemknu mobil. Když se zadívam na čas, trochu se uchechtnu.
Klasika, už tu ležím přes 2 hodiny. Někdy nechápu, jak to můžu tak dlouho vydržet. Zvednu se se z vany, kterou začnu hned vypouštět. Postavím se a omotám kolem sebe ručník. Osušim se do sucha a obleču si župna. Ještě si vyčistím zuby a vypnu světla v koupelně. Jelikož je 11 hodin a já rano jdu na tu kontrolu, měla bych jít asi spát. Sice jsem přespáná, ale i tak se mě už chce. Vždycky mě ta vana uplně unavý. Jak kdybych zaběhla maraton.
Ještě odepíšu Justinovi, který mě píše tak 100 sms denně, zavrtám se do peřiny a usínám.
„tak slečno, všechno v pořádku, ještě se trochu setřite a víc se o sebe starejte a může jít“
„budu pane doktore, tak se mějte pěkně a naschledanou“ řeknu a odcházím z nemocnice.
Sledovalo mě pár těch otravů s fotákama už od mého domu a hned mě začli dávat otázky typu jestli nejsem třeba těhotná a tak podobně. Jen jsem nad nima kroutila hlavou a šla jsem směrem k svému autu, které jsem nechala zaparkované na nedalekém parkovišti.
Dneska chci udělat Justinovi trochu překvapení, takže si musím jít ještě něco zařídit.DOufám, že bude mít teda čas, ale myslím, že mi psal že dneska nic nemá, no pro jistotu mu radši ještě napíšu.
Jess: „zvu tě dneska na rande ;) máš čas kolem půl 9?“
za chvilku mi pípla sms
Justin: „ou, rád se nechám pozvat, takže o půl 9 budu čekat, i mě vyzvedneš? :D“
zasmála jsem se té smsce a nakonec proč ne
Jess: „ ovčem mladý pane, takže o půl 9 si pro tebe přijedu :P“
Justin: „už se těším:-*“
Na to už jsem neodepsala a zamkla mobil, který jsem hodila do kabelky.
Táák, ještě poslední úpravy. Přejedu leskem přes rty a prohlédnu se celá v zrcadle. Mám na sobě černé upnuté šaty, a zbytek všechno laděné do zlata, myslím tím, šperky. Boty mám na platformě a jsou černo zlaté. Vlasy mám lehce navlněné a sepnuté na boku skřipečkama. Zamknu byt a vydám se do auta, ve kterém na mě čeká sofér.
Řeknu mu adresu a vydáme směr Justinův dům.
Za chvilku jsme tam, ještě jsem stihla justina prozvonit, takže už čeká nachystaný před barákem.
„wow, moc ti to sluší“ řekne hned jak si sedne vedle mě do zadu
„ahoj a děkuju“ usměju se na něj
„tak kam mě bereš?“ řekne po chvilce a já se jen zasměju
„to si vážně myslíš, že ti to řeknu?“ otočím se na něj a vysmívam se mu
