61.dil

705 44 3
                                    

Moc se omlouvám, že část nebyla tak dlouho!!:((( Psala jsem ji asi 3x na mobilu a pokaždé se mi to vymazalo.Takže jsem pak neměla už chuť psát to znovu. Ale nakonec jsem si přečetla pak komentářů a znovu mě to nakoplo.Sedla jsem za počítač a napsali ji. Takže děkuji a slibuji, že teď budu dávat častěji :))

Z pohledu Jess

o hodinu pozdeji

Ležím v nemocničním pokoji a všude něco pípa. Chvilku se dívam kolem a snažím se vzpamatovat. Po minutce mě dojde, co se dělo a hned se natáhnu po vypínači, který stisknu přívolám tak sestřičku. Po pás sekundách vchází do dveří i s panem doktorem.

„dobrý den slečno, jak se cítíte?“ zeptal se mě pan doktor a přistoupil co nejlblíž k posteli

„dobrý den, citím se celkem dobře, hlavně mě zajímá, zda je všechno v pořádku s miminkem“ oči nechám stále na doktorvi, který se teď momentálně dívá do karty a jeho výraz je naprosto nečitelný. Vůbec nevím co si mám o tom myslet.

„ano ano,hmmm,jo“ mumlá si po nos a stále se díva do karty a listuje.

„tak, pane doktore?“řeknu už trochu nervozně, co to kecám, prý trochu..

„slečno, všechno je v pořádku. Jen se o sebe málo staráte a moc se přepínáte. S takovým tempem, by jste porodila dřív a to my nechceme. Teď bude mít rizikové těhotenství, což znamená, lež, lež a ještě jednou ležet. Rozumíme si?“

„ano, rozumím“ řeknu hned spadne mi kámen ze srdce

„takže ještě si tady den poležite, jen abychom měli jistotu, že je opravdu všechno v pořádku a zítra může jít do domací péče. Ale jak jsem říkal, opravdu žádné domací práce, žádné nákupy ani procházky. Budete doma ležet a pohybovat se jenom tam“

já jsem jen přikyvla na souhlas a usmála se na něj, nebylo třeba komentáře. Můžu si za to sama.

„dobře, tak se mějte hezky a odpočivat“ mrkl na mě a následně odešel i se sestřičkou

„Dále“ řekla jsem asi po hodině, co tu jsem sama, když někdo klepal na dveře

„Ahoj Jess, jak se citiš?“

„Ahoj Jenn, dobře, vše je v pořádku,takže dobry“ usmála jsem se na ni

mezi tím si sedla ke mně na postel a kabelku si hodila na křeslo, které bylo pod oknem. Naštěstí jsem byla sama na pokoji, takže jsme nemusely na nikoho brát ohled.

„Tys mi dala teda“

„Já vím, moc se omlouvám, šak už jsem dostala od pana doktora“ zasmála jsem se i s Jenn

„To je jenom dobře, musel ti to už konečně někdo říct tvrdě, když mě neposloucháš“

„taky ted budu jenom lež,nic nesmím, asi se z toho zblázním“ povzdechla jsem si

„to vůbec nevadí, budem se spolu dívat na filmy, hrát karty a jiné hry a prostě nic nedělat, ja se k tobě velice ráda připojím, protože mě to nedělá vůbec žádný problém“ musela jsem se začít smát, moc dobře vím,jaká je Jenn lenoška,takže mě to ani nepřekvapuje

„dobře, to beru, aspoň nebudu pořád sama“

„neboj nenechám tě v tom“

„to si hodná“ usměju se na ni

„já vím“ mrkne na mě a seskočí z postele

„musím si jít něco zařídít, zítra pro tebe přijedu, domluvím se s doktorem v kolik a vše zařídím, žádný problém“

„ok, tak se měj a zítra ahoj“ řeknu a Jenn už mi jen zamáva od dveří

Už asi dvě hodiny sleduju televizi a přestává mě to bavit. Vůbec nic tam nejde. Ale vůbec nic. Kdyby tam šel aspoň nějaký seriál, nebo komedie, ale neee. To jsou samé detektivky, vraždy a podobné psycha, na to opravdu náladu nemám.

Přeblikávám kanály, sem a tam, když v tom se ozve další klepání. Netuším, kdo by to mohl být, protože sestříčka tu byla před chvilkou.

„dále“ řeknu a dívam se směrem ke dveřím. První vídím kytici růži a potom tu známou tvář.

Přiběhne ke mně a okamžite mě vtáhne do svého objeti.

„co tu děláš?“ řeknu když se od něj odtahnu abych se ujistila, že se mi to nezdá.

„volala mi jenn a prostě jsem hned skočil do letadla a jsem tu“ znovu mě k sobě přitiskl a dal mi pusu. OO bože, jak mě chyběli jeho rty

„tak moc si mi chyběla Jess“

„ani nevíš jak ty mě Justine“

„mluvil jsem s doktorem, takže doufám, že víš co máš dělat“ udělal na mě přísné očí

„ano vím, neboj, budu se tím řídít, nechci aby se maličké něco stalo“

„jinak děkuji za růže, nechceš je dát do vody, pomačkáš je“ usmála jsem se na něj a on jen přikývl a šel je dát do vázy. Potom se vrátil hned za mnou. Sedel si ke mně na postel a pohladil mě bříško.

„jsi tak krásná Jess“ usmál se políbíl mě

„velryba jsem“

Z pohledu Justina

„velryba jsem“ řekne jess a snaží se schovat pod peřinu

„nejsi ty blázinku a vylez, nebo odejdu“ hned jak jsem to dořekl, okamžitě dala dole peřinu. Začli jsme se oba smát, protože to jak to udělala, bylo výborné.

„uděláš pro mě něco?“ zeptá se mě Jess

„cokoliv princezno“

„dej mi pusu, ale velkou“ řekne jess a nahodí psí očka, musím se nad ní pousmát, je tak rozkošná

„tak to ti s radosti splním“ přisunul jsem si jí víc k sobě a pohladil po vlasech. Přilepil jsem své rty na ty její a chvilku jsem s nima nehýbal.Jen si vychutnával tu její sladkou chuť.

Ani nevím jak dlouho jsme se líbali a mezi tím povídali. Ten čas s ní utíká tak hrozně rychle.

Vyrušíl nás můj mobil, kde jsem na displeji viděl jméno mého sekuritáka. Típl jsem to, protože jsem věděl, že už musím jít.

„lásko?“ zeptal jsem se jess, která byla opřená o mé rameno

„musím jít“ povzdechl jsem si

„už??neeee,nechod“ přitiskla se ke mně ještě víc

„nechci, ale musím, čekají na mě, večer mám koncert“

„ja vím, ale prostě..chybíš mi, už tě chci mít u sebe, aby si nikam nechodil“

„to stejné chci i já, věř mi! A slibuji, že už brzo to tak bude, dobře?“ pohladil jsem ji po vlasech a zadíval se do jejich očí, aby mi to věřila

„dobře“

„miluju tě Jess“

„já tebe taky“

Naposledy jsem ji políbíl a odcházel ke dveřím. Ještě jsem se ohlédl a viděl jak jí tečou slzy. Poslal jsem ji vzdušnou pusu a vyšel ze dveří.

Jak já toto nesnáším, pořád ji opouštět a nechávat ji samotnou. Trhá mi to srdce.

Ale to se zmeni, ještě vydržet pár týdnů a potom už se od nich nehnu.

Od mých dvou princezen.

Budu je chránit jak nikdy nikoho.

Dám jim vše, co jim na očích uvidím.

Jen abych jim ukazal jak moc je miluju a abych jim vynahradil, ten čas, který jsem s nima nebyl. Ikdyž malinka v bříšku to moc nevníma, ale i tak.

Strašně se těším na novou kapitolu svého života.

Nastoupil jsem do letadla a vydal se zpátky za muzikou. Už tu bude naposledy, co je opouštím!!

Sny se plníKde žijí příběhy. Začni objevovat