Z pohledu Jess
Utekly dva dny od setkání s Justinem. Musím řict, že mě to teda neuvěřitelně zaskočilo. Celé dva dny jenom přemýšlím a nevím, co mám dělat. Jestli s ním mám někam jít, dat mu tu šanci...Nebo nemám, protože pokud mě podvedl jednou, může to udělat klidně podruhé a to už bych asi nerozdýchala. Opravdu se bojím vejít podruhé do stejné řeky.
Jsem totálně zmatená. Chvilku už mám v ruce mobil, že mu napíšu, že mu tu šanci dám. Potom ho zase zahodím a řeknu si že v žádném případě, že už jsem z toho vyléčená a nevletím mu hned do náruče po tom, co mi udělal.
Z mých myšlenek mě vytrhne zvonek.
Kdo to sakra může být v 8 hodin večer? Postavím se z gauče a líně se vydám ke dveřím. Když se podívám kukátkem, kdo tam je, musím se usmát.
„ahoj Jenn, co ty tady?“
„ahooj, šla jsem kolem a rozhodla jsem se, že se na chvilku zastavím, pokud ti to nevadí. Fredo mě napsal že naši schůzku nestíhá a mě se nechce ještě domů“ řekne udýchaně
„no jasně, pojď dál“ řeknu a pootevřu dveře aby mohl apohodne vejít dovnitř.
„co si dáš k pití?“ ptám se jí a jdu do kuchyně.
„dáme si víno?“ zasměje se Jenn
„pokud nějaké mám“ odpovídám ze smíchem a otvirám ledničku.
„máme štěstí. Dokonce dvě flašky“ ukazuju Jenn
„paráda, vyber pro začátek to lepší, pak už nám to totiž bude jedno jak to chutná“ směje se a sedá si na sedačku. Ja teda vyberu flašku a nesu to i s pohárkama do obyváku.
„tak jak ses dnes měla?“ ptá se mě Jenn když se vracím zpátky do kuchyně a chystám se udělat nějaké občerstvení. Naštěstí mám propojený obyvák s kuchyní, takže na sebe v pohodě vidíme a můžem si povídat.
„ale ta dobry, celý den se jenom válím“ říkám ji a krájím přitom zeleninu, rohliky, sýr a další věci co se dají tak pochutnávat k vínu.
Po dvou hodinách
„nemyslela jsem si, že ty dve flašky vypijem“ směje se Jenn a obouvá si boty
„to já taky, ja jsem ani nečekala, že dneska budu mít návštěvu a jak to byl supr večer“ řekla jsem
„to souhlásím, tak se měj pěkně a dobře se vyspi“ popřeje mi a obleká si kabát
„to ty taky, vem si prosimtě taxika, hlavně nechod pešky, víš jak je to nebezpečné“
„jasně mami“ bouchne mě do ruky a otvírá dveře
„Jo a jess?“
„hmm?“
„dej tomu Justinovi šanci,nebudeš litovat“ Usměje se na mě
„myslíš?“
„vím!“ řekne a začnem se obě smát
„tak dobrou napíšem si“ řeknu
„jasně, tak pa“
Zavřu dveře a opřu se o ně. Mám mu teda dat tu šanci?? pokroutím hlavou nad svýma myšlenkama a vykročím zpátky do obyváku. Dojím posledních pár kousku sýru a šunky a uklízím to do dřezu. Vypnu televizu a jdu si vyčistit zuby a umyt se. Následně si lehám do postele a už asi vím, co mu ráno napišu. Ikdyž je možné, že teď, když mám v krvi alkohol přemýšlím jinak. Uvidíme s jakým pocitem se ráno probudím.
Z pohledu Justina
Jess už mi dva dny nenapsala. Nevím co mám dělat. Mám ji napsat já, nebo ještě pár dní počkat? Přece jenom řekla, že si to promyslí, tak snad napíše aspoň něco. Ikdyby by to mělo být pro mě špatné.
Zrovna se vracím ze studia. Je asi 11 hodin večer. Jsem sám dom a vůbec netuším co budu dělat. Ještě se mi absolutně něchce spát. Nejradší bych někam vyrazil do klubu a trochu se opil. Nevím proč, ale mám na to chuť. Vezmu do ruky mobil a zkusím zavolat Fredovi.
„Cus bro“
„nazdar“
„co děláš? Nešel bys se mnou dneska někam do klubu?“
„dneska? Máš deprese nebo co?“ zepta se mě Fredo
„no tak trochu možná, prostě se mě něchce být doma, nechce se mi spát“
„hej rád bych někam zašel, ale už něco mám. Sorry kámo“
„sereš mě“ zavrčím do telefonu
„ opak, miluješ mě“ vysměje se mi Fredo
„tebe? Nikdy!“ slyším jak se mi směje a radší se rozhodnu hovor ukončit
Přemýšlím, kdo by tak ještě mohl jít ven. Nikdo mě nenapadá, protože jsou všichni kamoši někdě odjetí. Nakonec se naštvu a rozhodnu se jít spát. Aspoň mě ráno nebude špatně a trochu se vyspím, pokud teda usnu.
Vylezu nahoru po schodech a zamířím si to do koupelny. Vysleču se vlezu si do sprchy. Nechám na sebe padat horké kapky asi 20minut a musím řict, že mě ta sprcha přijemně unavila. Ještě si vyčistím zuby a zalehám do postele.
Trochu jsem čekal, žeby tam byla nějaka zpráva, ale nic tam nebylo.
Ještě jsem prošel twitter a šel jsem spát.
Ráno jsem se probudil kolem 10hodiny a moje oči směřovaly na mobil, kde blikala nová zpráva. Srdce se mi trochu zastavilo a hrozně jsem se bál co tam bude napsané, protože odesilatelem byla Jess. Po chvilce, kdy jsem udělal nádech- výdech a nádech-výdech otevřel jsem sms.
Jess: „hrozně dlouho jsem nad tím přemyšlela a ….
