43.díl

920 38 1
                                    

„co tady děláš?“ vykoktala jsem ze sebe po chvilce civěni na něj

„přišel jsem se podívat na film“ pokrčil nevinně ramenama

„byla jsi úžasná“ dodal rychle a usmál se

aaaa bože, zase ten jeho dokonalý úsměv

„moc děkuju, vážím si toho od tebe“ taky jsem se na něj usmála

„a jinak se máš jak“ řekl po chvilce trapného ticha, kdy ani jeden nevěděl co řict

„ale jo dobry, hodně pracuju.. a co ty?“

„taky se mám hodně pracovně, pracuji na novém albumu a chystám nějaké koncerty“ řekl Justin a pořád mě skenoval očima, ani na moment neuhl akorat se trochu přiblížil a byl ode mě asi metr

„zase turné po světě?“ usmála jsem se na něj

„ne to né, jen pár koncertu tady v americe a možná pár v kanadě, ještě je to v jednání“

jen jsem kývla hlavou na souhlas a podívala jsem se do země

„kde máš nějakého přitelé?“ znovu prolomil to ticho Justin

„žádného nemám“ pokrčila jsem rameny

„neříkej, že tak nádherná holka nikoho nemá“ řekl a přísáhám, že jsem se musela červenat až na zadku

„ už to tak bude hold“ usmála jsem se

„a ty někoho máš?“ zeptala jsem se tentokrát ja, protože moje zvědavost byla hold silnější

„nemám, nechci“ odpověděl a musím přiznat, ač nerada, že mě to potěšilo, nevím sice proč, ale je to tak

„proč nikoho nechceš?“ zase takova otázka, bože Jessico, kdybys radši držela pusu..nadávala jsem sama sobě

Justin přistoupil ještě bliž ke mně a pošeptal mi do ucha

Z pohledu Justina

Udělal jsem krok k ní, cítil jsem jak znejistěla, když jsem se priblížil rtama k jejimu uchu.

„chci tě zpátky Jess a budu o tebe bojovat“ řekl jsem ji a čekal na její reakci

„proč po takové době“ zeptala se mě trochu jse se rozhledl a navlhčil si rty

„pojď si popovídat na vzduch,kde budem mit trochu soukromí, tady na nás každý čumí“

Jess se chvilku rozmýšlela, ale nakonec přikývla. Vzala si kabelku a šla směrem na terasu, já jsem ji následoval. Stoupla si do pravého rožku terasy, kde byla celkem tma a nikdo tam nebyl

„odpověz“ řekla a skřižila si ruce na prsou

„nedala si mi jindy šanci, nebrala si mi mobil, nekomunikovala..potom jsem si řekl, že už mě asi opravdu nemiluješ a nechceš mě, tak jsem tě nechal jít, nechtěl jsem dolézat “ chvilku jsem se odmlčel ale pak jsem pokračoval

„snažil jsem se na tebe zapomenout, hrozně jsem kalil, opíjel se, dělal blbosti, kterých lituju...ale nic mě nepomáhalo, pořád jsem měl v hlavě tebe. A když jsem tě dneska uviděl, uvědomil jsem si, že jsem byl kretén, že jsem o tebe nebojoval víc..“ povzdechl jsem si

„Ale to se změní Jess. Budu bojovat tak dlouho, dokud tě nezískám zpět. I kdyby to mělo trvat sebedýl, ty mi za to stojíš“ přistoupil jsem ještě o krok bliž a chytil ji za ramena

„ Miluju tě Jess, vždycky jsem tě miloval a milovat budu. Jsi ta nejlepší holka na celém světě a já o tebe budu bojovat. Budu bojovat o to, aby si mě znovu věřila a milovala mě. Budu bojovat o to, abych ti vynahradil všechnu tu bolest co jsem ti způsobil a aby si se měla jako princezna. Budu bojovat o to, abys byla nejštastnějši holka pod sluncem a aby si byla jenom a jenom moje“ dokončil jsem svůj monolog a čekal co mi na to Jess řekne. Zatím jenom stála a dívala se do země

„prosím řekni něco“ zaškemral jsem po dalších minutě ticha

„Bojím se Justine“ podívala se na mě

„bojím se, že mi znovu tak ublížíš, že si k tobě nedokážu utvořit takovou důvěru, jakou jsem měla předtím, že to prostě nedám“

„slibuju na všechno na světě, že tě už nikdy takto nezklamu Jess“

„když já fakt nevím“ odpověděla tenkým hláskem

„Shawty prosím, dovolíš mi abych zkusil o tebe znovu bojovat, abych ti dokázal jak moc tě pořád miluju? Dáš mi poslední šanci?? prosim“ snažil jsem se ji přesvědčit jak nejvíc to šlo. Já tu holku hrozně miluju a udělám vše, aby byla zase moje

„nevím Justine, rozmyslím si to, dobře?“ zvedla hlavu a snažila se trochu usmát, když to bylo jen takové zvednutí jednoho koutku

„dobře, děkuju“ řekl jsem a dal si ruce do kapes

„je mi trochu zima, vrátím se zpátky, zatím ahoj“ řekla a ani nečekala na odpověd a vydala se směrem zpátky k sálu.

Já jsem ještě stál na terase a díval se na noční město.

Doufám, že mi tu šanci dá.

Doufám, že mi dovolí o ni znovu bojovat a ukazat jí, jak moc mi na ní zaleží.

Ale i kdyby nedovolila, tentokrát se nevzdám bez boje. Tentokrát už ne!!

Sny se plníKde žijí příběhy. Začni objevovat