„super koncert brácho“
„zabil si to“
„skvělá show“
„dobrá práce“
šel jsem uličkou k mé šatně a ze stran se valily hlasy, které se mě snažili povzbudit. Já sám jsem se cítil ale uplně jinak. Je to třetí den co jsem o Jess nic neslyšel. Musel jsem se vrátit zpátky do Kanady hned druhý den a koncertovat,nemůžu si dovolit rušit další koncerty a taky nechci zklamat fanoušky. Ale kdyby bylo po mém, nejradši bych odjel někam daleko. Daleko od všech a od všeho ... nabral nějakou sílu, popřemýšlet, uspořádak si myšlenky a vymyslet co dál. Ale teď to nejde, mám ještě nějaké koncerty a musím makat. Aspoň že když jsem na podiu tak nemyslím na nic jiného než na zpěv a na moje beliebers. Na pár hodin na všechno zapomenu a je mi dobře.
„justine? Si tam?“ někdo zaklepal na dveře šatny a já sebou trhl od leku
„jo jsem, pojď dovnitř Fredo“ na nic nečekal,vešel za mnou a sedl si ke mně na gauč
„ozvala se ti? Odepsala?“ zeptal se mě a já záporně pokroutil hlavou
„ani na jednu sms..hovor mi pokaždé típne a dneska má celý den vypnutý mobil, co když se jí něco stalo?“
„myslím, že nestalo. Je doma, u rodiny. Prostě ho vypla a hodila do kouta, nechce s tebou mluvit“
řekl Fredo
„ někdy bych ti nafackoval za tu tvoji upřímnost kámo“ smutně jsem se usmál a začal se překvlékat
„sorry bro, ale nebudu ti mazat med kolem pusy“ pokrčil ramenama
„já vím, cením si to na tobě..ikdyž pravda občas hodně bolí“ řekl jsem a Fredo kývl na souhlas
„to ty jsi poslal Selenu domů a zavolal si místo ní Codyho?“ zeptal se mě po chvilce Alfredo, když už jsme vycházeli ze šatny a mířili jsme k východu z haly
„jo, vůbec ji ted nesnesu ve své blízkosti“ řekl jsem a pomalu otvíral dveře ven. Samozřejmě tam stálo zas milion papparazziu a nějaké fanynky. Nasadil jsem si černé brýle a rychle jsem proletěl do auta, které mě zavezlo na hotel.
Na hotelu jsem si dal nějakou večeři a jen tak jsme seděli se všema u jídla a bavili se o všem možném.Všichni věděli co se stalo a nikdo se mi na to neptal, což uceňuji. Fakt nemám náladu to s někým řešit a vůbec celkově se o tom s někým bavit.
„hey bro, jdeš se s nama trochu pobavit do klubu?“ zeptal se mě Luke, když jsme se potkali v hale hotelu
„nee nejdu“
„fakt? Aspoň by ses odreagoval a trochu změnil myšlenky“
„nee fakt ne, půjdu si lehnout radši, ale díky za pováni, bavte se“ odpověděl jsem a šel po schodech nahoru do pokoje. Zamířil jsem si to rovnou do vany, kde jsem byl snad dvě hodiny. Několikrát jsem musel připouštět teplou vodu, protože mi byla zima. Měl jsem sluchátka a poslouchal hudbu. Občas mě napadl nějaký text, tak jsem si ho zapsal do mobilu. Potom jsem si zalezl do postele a snažil se usnout.Samozřejmě mi to dlouho nešlo. V hlavě se mi honilo milion myšlenek, převaloval jsem se ze strany na stranu a neustále jsem myslel na Jess. Na to, co budu dělat. Jak to vyřeším a napravím svou dosavadní největší chybu. Napsal jsem ji asi 3 smsky, ale klasicky ani na jednu neodepsala. Ani se jí nemůžu divit, ikdyž mě mrzí že nenapíše aspoň že je v pořádku doma. Po nevím jak dlouhé době jsem konečně usnul.
Z pohledu Jess
Jsem doma v Česku. Musím říct, že je to to nejlepší, co jsem mohla udělat. Potřebovala jsem vidět rodinu a kamarády. Cítit tu pohodu domova a hlavně mi tady nic nepřipomíná Justina. Ikdyž ho mám pořád v hlavě. Každá myšlenka na něj mě neskutečně bolí.
Mobil jsem si radši přes den vypla a zapínám ho jen na chvilku než jdu spát,kdyby se něco dělo.
Zrovna ležím v posteli a čtu si smsky. Pár jich mám od Freda, od Jenn, Maggi a taky několik od Justina. Jsou vesměs stejné
„chybíš mi Jess, moc se omlouvám“...
„odepiš prosím aspoň že jsi v pořádku, mám o tebe strach“
„Miluju tě, pořád a navždy“
při té poslední sms mám opět slzy v očích. Sice mě neuvěřitelně ublížil. Zradil moji důvěru a zlomil mi srdce, ale i přesto ho stále miluju. Chybí mi čím dál víc a nevím co budu dělat dál. Přece jenom se budu muset vrátit do Ameriky kvůli seriálu a taky kvůlu tomu filmu, který jsem se nakonec rozhodla vzít. Byla bych blbá,kdybych takovou příležitost nevyužila.
Jedno ale vím, neodpustím mu...
