Moc se omlouvam, měla jsem pokazený mobil.. Už je ale vše ok a teď můžu přidávat každý den, takže se těšte :))
„ty mě bereš na jídlo na loď?“ vyvalila jsem na něj oči, když jsme stáli u menší lodičky, která byla krásně osvícená. Viděla jsem, že je tam nachystaný stůl pro dva, svíčky a dokonce tam stojí číšník s šampaňským v ruce
„už to tak bude, doufám, že nemáš mořskou nemoc a nevadí ti jíst na moři“ zasmál se
„bohužel mám“ řekla jsem utrápaně jak nejvíc to šlo..justin se sekl a hned se ke mně otočil čelem
„cože?děláš si srandu?“ vypadal uplně zaskočeně a zničeně zároveň. Bohužel jeho výraz byl až moc vtipny a já se hned začala smát
„heeeej“ zakřičel jak malé děcko
„no co, trocha srandy neuškodí“ vyplázla jsem na něj jazyk a vydala se do lodě
Sedli jsme si ke stolu a číšník začal nosit jídlo.
Celý ten večer byl výborný. Nechtěla jsem si to přiznat, ale hrozně mi chyběl. Povídání s ním, dívání se do těch jeho úžasných očí a dívát se na jeho úsměv, to jak mě dokáže rozesmát.Všechno mi to hrozně moc chybělo.CHyběl mi ON
Po večeři jsme si ještě povídali a potom jsem se vydali zpátky k autu.
Justin mě cestou řekl, že má pro mě ještě jedno překvapení. Takže zase sedíme v autě a veze mě neznámo kam. Už se ani neptám, protože by me to stejně neřekl. Navíc, mě to baví byt takto překvapována. Ze začátku jsem nesnášela, když mi to neříkal a já jsem jela do neznáma, protože mám ráda, když vím co se bude dít a mám určitý plán.. Ale při něm jsem si zvykla a dá se říct, že se mi to i zalíbilo. To jak se snaží udělat něco jen pro vás, jak se snaží, aby se mi to líbilo a byla jsem překvapená. Je hezké vidět, že nad tím přemyšlí a má zájem něco takového vymýšlet a připravovat.
Zastavili jsme v centru LA u jednoho klubu. Vůbec jsem nechápala co tady děláme. Justin mě chytl za ruku a tahal mě k zadnímu vchodu. Bez problému nás ochranka pustila a my vešli do takové větší haly,nebo velkého klubu, nevím jak přesně to popsat.
Když jsem uviděla kdo je na podiu, málem jsem odpadla
„Paramore?“ zakřičela jsem nevěřicně a nebyla jsem schopná slova
„líbí překvapení?“ zeptal se mě Justin
„Libí? děláš si srandu? Je to dokonalé! Vždycky jsem chtěla na jejich koncert, jak si to věděl?“ pořád jsem nechápala a čuměla střídavě na podium a na Justina, ten se jen usmíval
„jednou si mi to říkala, že by si na ně ráda šla a já jsem dneska uplně náhodou uviděl jejich plakát, když jsem jel ze studia, tak jsem si řekl, že tě sem musím vzít“ řekl a znovu se na mě usmál
„děkuju“ řekla jsem a musela jsem se se pořád usmívat jak dylina
Po chvilce stání na boku, jsem si řekla, žeby to chtělo pořádně rozjet a zkusit se jít prodat někam blíž k podiu dopředu.
„jdeš se mnou dopředu?“ zeptala jsem se Justina
„ne, asi ne, počkám tě tady na kraji, jen se bež bavit“ mrkl na mě a rukou mě naznačil ať jdu dopředu
„dobře, čekej mě teda tady, ja se za chvílku vrátím“ řekla jsem a už jse se snažila dostat co nejvíc dopředu. Lidi mě sice moc pouštět nechtěli, ale nějak se mi dařilo se přes ně dostat. Ocitla jsem se po chvilce asi tak v 8 řadě a byla jsem uplně nadšená.
Všichni skákali a tančili, zpívali písničky a panovala prostě uplně úžasná atmosféra. Ještě když začali hrát starší písničky z mého oblíbeného CD „Riot“ byla jsem totálně nadšená. Po asi hodince totální euforie jsem se vydala zpátky k Justinovi. Lidé už začali odcházet, jelikož Paramore už skončili a mě to celkem trvalo, než jsem ho našla stát opřeného v tmavém místě.
Objala jsem ho a pošeptala jsem mu do ucha, aby mě slyšel
„moc ti děkuju, nejlepší noc v mém životě“ smála jsem se a on se mnou
„ to jsem rád, pojď pujdem ven“ řekl a chytl mě znovu za ruku a šli jsme k východu
„moc děkuju za dnešní večer, bylo to úžasné, všechno“ usmála jsem se na něj, když už jsme stáli před mým bytem
„není vůbec zač, jsem rád, že se ti to líbilo“
„líbilo je slabé slovo, bude se mi o tom ještě několik nocí zdát“ oba sme se zasmali
„né vážně, vždycky jssem chtěl jít na jejich koncert a ty si mi to spnil, takže ti za to strašně moc děkuju“
„už si mi děkovala, já jsem to udělal rád“ řekl Justin a přistoupil trochu blíž ke mně.
Cítila jsem, jak si mě chytl za boky a trochu přisunul k němu. Jeho rty se přibližovali k těm mým, ale já jsem uhla
