Z pohledu Justina
Ráno jsem vstal celkem brzo na mé poměry, jindy mě musí budit, ale dneska jsem se cítil vyspaný a plný energie, nechápu teda jak je to možné, ale jsem za to rád. Vylezl jsem z postele a zamířil do koupelny. Dal jsem si rychlou sprchu, vyčistil zuby, trochu si upravil vlasy a šel se obléct. Vytáhl jsem ze skříně nějaké šedé tepláky, černé tričko a dal jsem si nazouváky. Rozhodl jsem se, že pujdu probudit Florese, nechce se mi na snídani jít sám.
Vyšel jsem na chodbu a hned naprosti měl pokoj Fredo. Zaklepal jsem a čekal.Nic. Zaklepal jsem podruhé a silněji. Nic. Aha, takže on ještě spí jak zabitý. Začal jsem bouchat a kopat do dveři jak šilený. Po chvilce se rozletěli dveře a v nich stál nasraný Fredo.
„Debile!!“
„dobré ráno i tobě“ řekl jsem mu a nereagoval na toho debila, jak mě nazval
„musís dělat takový kravál, já měl ještě půlnoc“
„musím, jdem na snídani, sámotnému se mi tam nechce“ sednul jsem si do křesla a čekal na něj, až se převleče a dá trochu dohromady.
„sláva, si horší jak baba“
„ale určitě ne horší než ty“ vratíl mi Fredo a začal se smát svému vtipu
„haha, moc vtipné!! Pojďme radši umíram hlady už“
Seděli jsem na snídani a dělali kraviny. Smáli jsem se všemu jak dva retardi. Když v tom jsem uslyšel známý hlas. Instinktivně jsem otočil hlavu do prava a uviděl Selenu. Zrovna vcházela do jídleny a rozhlížela se až zastavila svůj pohled na mě. Do široka se usmála a já ji úsměv opětoval,potom se vydala našim směrem.
„čau lidi“ pozdravila a obejmula první mě a potom Freda
„čau Sel, to je ale překvápko“ řekl Fredo a odsunul židli vedle něho, aby si tam mohla sednout
„já vím, všechno se to semlelo tak rychle“ usmála se na nás a pokračovala
„takže jak se máte? Co nového, Justine?“
„máme se výborně, všechno klape, žádné závažné problémy a nového nevím, asi nic. Jak se máš ty?“ No a v nějakém takovém duchu jsem se bavili zbytek snídaně. Potom jsem se zvedl a rozloučil se s nima, že už jdu do pokoje, nachystat se na zkoušku a tak.
Když už jsem byla skoro nachystaný a chystal se na odchod, někdo zaklepal na dveře. Šel jsem otevřit. Stála tam Sel.
„ahoj, můžu dál?“
„ahoj, jasně pojď“ otevřel jsem víc dveře aby mohla projít dovnitř
„víš, ja jsem s tebou chtěla mluvit o tom co se stalo v tom klubu“ řekla a posadila se na gauč a já naproti ní
„moc mě to mrzi co se stalo, vůbec jsem to neplánovala a nechápu jak jsem to mohla udělat.Předpokládám že to bylo tím alkoholem v krvi a že ho nebylo málo“ oba jsem se zasmáli a ona pokračovala „ Moc se ti omlouvám Justine, tobě i Jess...ví to že?“
„ví to, ona nás viděla“
„cože? Ona nás viděla? Ježiši..Tak to mě ted musí uplně nenávidět! Asi jsem ti trochu zavařila že?“
„trochu víc no“ zasmál jsem se
„opravdu se ještě jednou moc omlouvám,musím to pak vyřešit i s Jess a omluvit se jí“
„v pořádku, už je to minulost“
„takže se na mě nezlobíš?“
„nee nezlobím, hodime to za hlavu a už se k tomu nebudem nikdy vracet jo?“
„to beru“ usmála se na mě a vstala z gauče
„tak já jdu a uvidíme se na zkoušce“
„jj uvidíme se tam“ odpověděl jsem a šel ji vyprovodit ke dveřím. Ještě jsem se obejmuli a ona odešla.
Z pohledu Jess
Sakra kde ten telefon může být? Nesnáším kabelky! Nikdy v nich nemůžu najít to, co právě hledám. Mám z toho akorát pokaždé nervy. Konečně jsem ho našla a přijmula hovor
„Ahoj shawty“ ozval se ten hlásek, který tolik miluju
„Ahoj lásko“
„jaký si měla den?“
„dobrý, natáčali jsme a potom jsem se byli s Maggie zabavit v klubu no a teď ju domů“
„cože? Ty si byla v klubu?“ ozval se překvapený hlas Justina
„jo, je v tom nějaký problém?“
„ nene není, já jen že..“
„jen co?“ nechápala jsem co se mě snaži říct
„no jen že je tam dost kluků, kteří na tebe beztak něco zkouší a nikdo kdo by tě bránil“ jeho hlas zněl flustrovaně a možná i trochu naštvaně
„no to není, ale já se bráním sama víš, ale je pěkné že žárlíš“ usmála jsem se do telefonu
„já teda nežárlím“ ohradil se hned
„ale joo“
„ne ne“
„přiznej to justine“ to už jsem se smála, byl jak malý jarda
„dobře, přiznávám! Kdo by nežárlil na takovou holku jako jsi ty“ usmála jsem se, ale rozhodla jsem se to ignorovat
„no a jak ses měl ty? Už je tam selena?“ to selena jsem se snažila vyslovit co nejnormálněji
„dneska jsem měl koncert, byl jako vždy úžasný..jo už je tu a trochu jsme se bavili“
„o čem jako?“
„přišla za mnou a hrozně se mě omlouvala za ten klub, že to neplánovala a že se cíti špatně no a že s e musí omluvit i tobě a tak“ kecy kecy kecy, myslela jsem si v duchu a obracela oči v sloup
„a co si jí na to řekl?“
„no že už to nebudem řešit, že je to minulost“
„aha, ok“ odpověděla jsem a uplně jsem přestala mít náladu
„chybíš mi Jess“ řekl Justin po chvílce ticha
„ale vždyť ty mě taky a moc“
„už chci cítit tvoje rty na těch mých“řekl a já se usmála
„ani mi nemluv, mám pocit, že začínám mít absťák“
„to mě těší, že jsi na mě závislá, protože já na tobě taky“
„Miluju tě, víš to?“
„ Vím to Jess, já tebe taky“
Volali jsme si asi 2 hodiny ještě, první jsem sei říkali, jak moc si chybíme, potom jsem probírali normální věci, pak zase jak si chybíme, pak jsme řešili naši budoucnost, jména našich děti a tak podobně. Hrozně jsem se u toho smáli a já si uvědomila, že on je ten, se kterým chci byt do konce svého života. Že on je ten pravý. Má opravdová a jediná láska mého života.
Ale vím, že Selena má určitě něco za lubem. Pěkně si omotá Justina sladkýma řečičkama a bude dělat jak hrozně ji mrzí ta noc v klubu. Já ji to nežeru ani z daleka! Je jen sakra dobrá herečka. Ale já budu věřit naší lásce a doufám, že kdyby nastal nějaký problém, tak to zvládnem.
