Láska napříč stoletím

01

,,Za domácí úkol si něco přečtěte o královské rodině Agreste.'' řekla třídě učitelka ,,A až budete odcházet ze třídy vezměte si učebnice, přímo o této rodině.'' podotkla.

,,O té rodině toho moc nevím, ale podle toho že mají i svojí učebnici, musí být hodně důležití.'' zasmála se moje brýlatá kamarádka Alya.

,,Ano Alyo, tato rodina je velmi důležitá pro naší historii.'' učitelka poznámku mojí kamarádky uslyšela.

,,Pardon.'' omluvila se Alya a potají se dusila smíchy.

,,Alyo!'' šťouchla jsem do ní.Přestala se smát a zvážněla.Koukala kamenným a děsivým výrazem jako ty lidi z bankovek.

Najednou jsme se začali smát.

,,Holky!'' křikla po nás učitelka ,,Jak vidím tak potřebuje strávit hodinu po škole v knihovně s knížkou dějepisu.''

,,No to by potřebovali, čtete mi myšlenky.'' Nino, ten DJ si neodpustil žádnou svojí ''vtipnou'' připomínku.

,,Jak tak koukám, tak ty chceš s učebnicí dějepisu taky rande.'' zkřížila ruce učitelka.

,,Ne děkuju, já už rande mám.'' zasmál se.

,,Z toho se nevykecáš Nino.'' usmála se učitelka a začala si balit věci.Zazvonilo ,,Tak si nezapomeňte vzít ty učebnice a do zítra si něco přečtěte.A Alyo, Marinette a Nino nezapomeňte na to rande s dějepisem.'' dořekla a odcházela ze třídy.

,,Tak holky, asi máme rande.''  otočil se na nás Nino.

,,Na to zapomeň.Ty od nás budeš sedět co nejdál!'' zvýšila na něj Alya hlas.Jako by byla naštvaná.

Nino se nechápavě podíval a pak se otočil.

,,Alyo, co se děje?'' zeptala jsem se jí a hladila jí po zádech.

,,Nic, nic se neděje.'' usmála se na mě a už mě za ruku táhla ze třídy.

Došli jsme až do knihovny.Sedli jsme si a otevřeli učebnice.

,,Jak to, že jsem o téhle rodině nikdy neslyšela?'' zeptala jsem se když jsem rukou přejížděla po první stránce.

,,Nevím, je hodně známá a důležitá.Moc jsem o ní neslyšela, nevím toho tolik jako ty hrozně tlustý učebnice!'' praštila s tou knížkou o stůl.

,,Alyo, to dáme.'' povzbudivě jsem do ní kopla.

,,Ahoj dámy.''

,,Ne!Táhni ode mě co nejdál!'' zakřičela Alya kdy ucítila Ninovu ruku na svém rameni.

Nino se lekl a sedl si od nás hodně daleko.

,,Alyo co se děje?'' 

,,Nenávidím ho, každý den má jinou holku!Ne holku ne, štětku!'' promnula si oči.

,,Alyo, ty ho máš ráda.'' vytřeštila jsem oči.

,,Marinette, ne!'' kousla se do rtu ,,Radši by jsme měli začít číst.''

Otevřela jsem knížku na random stránce.Byl tam velký rodinný portrét.

Uchvátil mě portrét kluka, asi v mém věku.

,,Patnáctiletý princ Adrien Agreste.'' přejela jsem po něm prstem ,,Je krásný.''

,,Jsi spadla z višně?'' řekla Alya a Nino naráz.

,,He?''

,,Je normální že slintáš nad plakátem Jaggeda Stona, ale nad portrétem prince z patnáctého století?'' pověděla mi Alya.

,,Každý obdivuje a miluje už dávno spadlé a zhaslé hvězdy, proč ne i já?''