Láska napříč stoletím

21

Jeho rty jsou sladké.Sladké jako jahody se šlehačkou.
Jsou tak jemné a hřejivé.
V mém břiše mi splašeně poletovali motýlci.
Zalil mě pocit štěstí a lásky.

Odtáhl se a upřímně se mi díval do očí.Čekal na mojí reakci.
Té se asi nedočká.
Nemůžu se pohnout a mé srdce bije jako by mělo explodovat.

,,A-Adriene.'' vykoktala jsem.

,,Marinette.'' přišoupl se ke mě blíž a chytil mě za ruce ,,Nevím co cítíš ty, ale to co cítím já je silné.Mé srdce bije jako splašené, když jsem s tebou.Chtěl jsem říct otci, že chci být s tebou, ale on oznámil mé zasnoubení s jinou.Až se ožením nebudu tě smět už vidět.Vím, že z tebe svou milenku udělat nemůžu a ani nechci.Když už, chci tě milovat z celého svého srdce a nechci aby jsi byla v pozici pouze mé milenky.Znamenáš pro mě hodně.Proto chci být s tebou a chránit tě.'' 

Moje srdce vynechalo hned několik úderů za sebou.
Řekl to co právě řekl?Řekl, že mě miluje?

Po tvářích se mi začali valit slzy ,,Adriene.'' řekla jsem a naklonila hlavu ,,Taky mi na tobě záleží a hodně, ale nemůžeme být spolu.Ty jsi zasnoubený a brzo se oženíš.Já se budu muset vrátit domů až splním to proč tu jsem.Zmizím jako hvězda z noční oblohy, když se zřítí k zemi, jako když její jádro vyhoří a ona zhasne.'' z mích očí se začali valit slzy rychleji a rychleji.To co tady teď říkám tolik bolí ,,Můžeme být spolu až do doby než se budu muset vrátit, než se budeš muset oženit.Ale pak vše skončí ať už chceme nebo ne.Skončí to, skončí to bolestivě.Bude to bolet víc než kdyby tě někdo probodl kopím.Protože až se budeme muset rozloučit, ten pocit prázdnoty nás začne zabíjet.''

,,Tak si mě vezmi!'' řekl zřetelně a začal mi utírat slzy ,,Když se vezmeme nebudeš muset odejít!Budeš moje žena!Tohle bude tvůj nový domov!Když si vezmu tebe, nebudu si muset vzít tu se kterou jsem zasnoubený!Můžeme být spolu!Jen si mě vezmi.'' z jeho očí se také začali valit slzy.

,,Adriene.'' vzlykla jsem.

,,Prosím vezmi si mě, chci být s tebou.'' řekl vzlykavým tónem a objal mě ,,Chci být jenom s tebou.To ty jsi okouzlila mé srdce při prvním setkání.To ty.'' 

Požádal mě, abych si ho vzala.Požádal mě, abych byla jeho manželkou.

Že bych byla tou jeho láskou z učebnice já?To mě Adrien miluje?To já a on se rozhodneme se vzít?To já, jeho milovaná zemřu místo něj, ale on se rozhodne z tohohle světa odejít se mnou?Já jsem ona?

,,Marinette.'' stiskl mě pevně v objetí.

,,Vezmu si tě, ale pojďme na to pomalu.'' hodlám jeho příběh změnit.Změním i svůj.Chci zůstat s ním a také zůstanu!Přepíšu historii!Zařídím, že bude žít!

,,Děkuju.'' zašeptal mi do vlasů ,,Miluju tě.'' dodal.

,,Taky tě miluju.'' pošeptala jsem mu na krk.

Jeho objetí, jeho láska, to bylo to co jsem chtěla, když jsem ho poznala.Jeho objetí, jeho láska, to je to co od něj nejvíc chci.To je to co potřebuji.Nevzdám se toho.