Láska napříč stoletím

28

Spalo se mi opravdu klidně a krásně.Myslím, že mohu říci, že jsem se takhle úžasně vyspala poprvé v životě.

Na tváři mě začali šimrat sluneční paprsky a tak jsem otevřela oči a protáhla se.Sáhla jsem vedle sebe, kde měl ležet Adrien bylo prázdno.Ležela jsem tu sama.Kdy odešel?Spal tu vůbec?Nezdálo se mi to?

Posadila jsem se a rozhlídla se po pokoji.Nikde není.

,,Agh.'' praštila jsem s sebou zpátky do postele.

,,Copak princezno?'' Adrien?

Rychle jsem se vymrštila do sedu a podívala se k balkónovým dveřím.Stál mezi nimi s knížkou v ruce a úsměvem na tváři.

,,Jakpak se vyspala moje princezna?'' řekl a jeho úsměv se ještě rozšířil.Ach, miluju jeho úsměv.

,,Vyspala jsem se dobře.Vlastně naprosto úžasně.'' řekla jsem a vylezla z postele.

,,To jsem opravdu rád.'' položil knížku na stůl a rozešel se ke mě.Pohladil mě po tváři a políbil na čelo.

,,A jak ses vyspal ty?'' zeptala jsem se a pohladila ho po ruce.

,,Jak se může vyspat princ, když vedle něj leží ten největší poklad v jeho životě?'' zeptal se a zasmál ,,Spalo se mi naprosto skvěle.''

Jsem ráda, že jsem ho během spánku nepokopala nebo mu nějak neublížila.Rodiče mi často říkali, že s sebou během spánku hrozně házím.Myslím, že bych se studem propadla, kdybych mu nějak ublížila.

,,Už se těším, až budeš mou ženou a já se vedle tebe budu probouzet každé ráno až do mé smrti.'' řekl s radostí v hlase a přejel mi palcem po rtech.

,,Jen abys toho potom nelitoval.'' zasmála jsem se.Už to úplně vidím.Jednou ho kopnu nohou do obličeje a on se odstěhuje do pokoje pro hosty.

,,Toho bych nikdy nelitoval.'' řekl a zakřenil se ,,Prokážeš mi tu čest a půjdeš se mnou na snídani?'' zeptal se a chytil mě za ruce.

,,Bude mi ctí.'' usmála jsem se.

,,Tak pojďme.'' řekl a už mě vedl z pokoje do jídelny.Celou cestu mě držel za ruku a služebnictvo po nás pokukovalo.Cítila jsem jak moje tváře nabírají rudou barvu a tak jsem radši koukala do země.

,,Račte vstoupit princezno.'' řekl a podržel mi dveře.

,,Děkuji princi.'' uklonila jsem se a zahihňala se.

Vešli jsme oba dovnitř a Adrien mě opět chytl za ruku.

U stolu již seděl jeho otec a když si všiml, že máme s Adrienem propletené prsty probodl mě dost nehezkým pohledem.

,,Em...dobré ráno.'' řekla jsem tiše a opět sklopila svůj pohled k zemi.

Adrien si asi všiml jak se na mě jeho otec podíval, protože mi stiskl ruku pevněji.

,,Dobré ráno otče.'' řekl a vydal se se mnou ke stolu.

Neodpověděl jen nás bedlivě pozoroval.Cítila jsem na sobě jeho pohled.Takhle nepříjemně jsem se dlouho necítila.
Sedla jsem si ke stolu a Adrien hned vedle mě.Stůl byl na štěstí velký, takže jsme neseděli moc blízko u jeho otce.

,,Adriene.'' začal jeho otec.Já i Adrien jsme se na něj podívali ,,Jak ti to jde s princeznou?''

Adrien s sebou lehce škubl.Nedivím se, reagovala bych stejně.

Na sucho polkl a odkašlal si ,,Je to milá dívka, ale buďme upřímní, není můj typ.'' řekl sebejistě Adrien a na jeho otci byl poznat lehký náznak zlosti.

,,Adriene.'' řekl a upil svého pití ,,Taky nejde o to zda je tvůj typ nebo ne, tady jde o dobro poddaných a o rozšíření majetku a rodiny.Chápeš to?Jsi princ s velkým dědictvím.Máš dobré předky stejně jako princezna Chloe.Bude na tobě postarat se o zplození potomka a následníka koruny.'' řekl naprosto klidně.

Podívala jsem se na Adriena, který se díval vyděšeně na svého otce.Myslím, že věděl co mu otec řekne, ale to o zplození potomka ho asi odrovnalo.

Pod stolem jsem do něj lehce drkla, aby se vrátil na zem.

,,M-myslím, že už nemám hlad.'' řekl a podíval se na mě.Chápu, nechce tu být už ani minutu.Kývla jsem na něj.Oba jsme se zvedli a chystali se opustit místnost.

,,Myslíš, že ti to tady se slečnou vydrží?Myslíš, že z ní uděláš královnu?Myslíš, že ti povije potomka?V tom případě hodně štěstí na cestě, která nikam nevede.Tahle dívka by nemohla být ani tvoje konkubína.'' řekl chladně jeho otec.Zastavila jsem se uprostřed pohybu.Moje srdce vynechalo úder a můj tep začal zrychlovat.Adrien se na něj podíval a hodil po něm vražený pohled.Chytil mě za ruku a vyvedl z místnosti.Zastavili jsme se až před mým pokojem.

,,Neposlouchej ho.Nesmíš si brát jeho slova k srdci.'' řekl s důrazem a dal mi ruce na tváře ,,Udělám cokoliv, aby jsme mohli být spolu.'' dořekl a políbil mě svými měkkými a sladkými rty na ty mé.