06

1.4K 197 11
                                    

,,Ach, konečně jste tady.Myslel jsem že umřu nudou.'' vykročil ke mě blonďák.

V tu chvíli jsme tam jen tak stála a zírala na něj.Nemohla jsem se odtrhnout.
Je to pravda?Opravdu tu stojí přede mnou ten pěkný princ z učebnice?Sním?Zbláznila jsem se?To je jedno, jsem tak kde chci být.

,,Halo, volá tě země!'' stojí přede mnou a mává mi rukou před obličejem.Otřásla jsem se.

,,Ano?'' dostala jsem ze sebe vypísknutím.

Zasmál jsem ,,Copak?Slečna je zasněná?'' zářivě se usměje.Myslím, že oslepnu jeho krásou.Zase jsem tam stála jako opařená a nedokázala ze sebe vydat hlásku.Je to tím že stojím před princem Francie nebo proto, že spím?

,,Pojďte, můj otec na vás čeká v korunním sále.'' usmál se a chytil mě za ruku.Přijdu si jako v pohádce.Tohle se nemůže skutečně dít, tohle se nemůže stát ani v tom nejbláznivějším snu.

Šla jsem vedle něj nekonečně dlouhými chodbami až ke zlatem a různě drahými kovy zdobeným dveřím.

Stály tam dva velké trůny a jeden menší.Na jednom z velkých sedí starší muž.Asi král.

,,Otče.Slečna je už zde.'' popostrčil mě dovnitř.Hej!Nestrkej do mě!Chodit umím sama!

,,Slečno pojďte dál.Adriene, nech nás chvíli o samotě.'' zvedl se král a pomalu šel ke mě.
Hej kámo, teď by jsi mě mohl postrčit ven a pomoct mi utéct.

,,Jistě otče.'' strčí mě dovnitř a zabouchne dveře.
Nenechávej mě tady!Slyšíš?!Vrať se!

,,Em..Ehm..Dobrý den?'' vykoktala jsem.

,,Nervózní?Není důvod.'' usmál se, chytl mě za rukáv a dotáhl k trůnům ,,Sedněte si.''.Sedla jsem si a nervózně ho sledovala.

,,Em...můžu se zeptat co tu dělám?Heh...'' nervózně jsem se zasmála a poškrábala se na zátylku.

,,Váš otec vám to neřekl?'' udiveně se na mě díval ,,Tak tedy, co tu děláte?Strávíte tu nějaký čas.Váš otec mě o to požádal.''

,,M-můj otec?'' špitla jsem.Vážně nemám tušení o co tady sakra jde.Ten chlap je nějaký psychiatr který se mi tady zjevuje jako král?Jsem na psychiatrii pod divnejma práškama?No...ale co když je to pravda?

,,Ano slečno.Teď tu strávíte nějaký čas s mou rodinou.'' usmál se ,,Adriene?'' zavolal a do místnosti vešel blonďák.

,,Ano otče?''

,,Postarej se nám o hosta.''

Láska napříč stoletímKde žijí příběhy. Začni objevovat