He is my kitty

09

,,Co jsi řekla?!'' vyskočil jsem na nohy.

,,Adriiien....''

Tlapkami jsem jí praštil přes obličej.Otevřela oči.

,,Co blbneš Chate?'' zeptala se.

,,To já se ptám tebe!Když mě miluješ tak mě osvoboď ty ženštino šílená!''

,,Pust se.'' vzala mě za tlapy a sundala mě z ní.Trošku jsem jí škrábl drápy přes tvář.Sykla.

,,Promiň.'' sklopil jsem uši.

,,To nic není, jenom škrábnutí.'' usmála se.Zvedla se a odběhla si do koupelny.

Proč řekla že miluje Adriena Agresta, teda mě?Jí ruplo v bedně?Nebo mluví ze spánku?Em, třeba to řekla jenom proto že, že to viděla ve zprávách, ne?Musí to mít logické vysvětlení.Vždyť mě ani nezná a ze spánku říká že mě miluje?Nějaká pomatená fanynka, že by byla?Ne, už to mám!Trpí samomluvou naprostých nesmyslů!Taký génius to jsem!

Lehl jsem si na břicho a roztáhl se po posteli.

Uslyšel jsem jak se do pokoje vrací Marinette.Lezla po schodech do postele.Ale najednou zakřičela a sletěla ze schodů dolů.Zvedl jsem si a běžel k ní.Klekl jsem si před ní.Vyděšeně na mě koukala a nevěděla co má dělat.V tu chvíli jsem si uvědomil, že už nejsem kočka.Byl jsem člověk v nějakém černém obleku s ocasem.Na hlavě jsem měl uši a přes obličej černou masku.

,,Kdo jsi?'' pípla.

,,Jak jako kdo jsem?Jsem....'' mám říct že jsem Adrien?Ne! ,,Jsem Chat, tvůj kocour.'' usmál jsem se na ní.

Začala kroutit hlavou ,,Můj kocour je kocour a ne úchyl v kočičím obleku.'' zhluboka dýchala.

,,Já nejsem úchyl.Jsem tvůj kocour.'' natáhl jsem k ní ruku, ale ona popadla polštář a začala mě s ním mlátit.

,,Ty úchyle!Ty úchyle!Jestli jsi Chat, viděl jsi toho víc než jsi měl!Ty úchyle!Perverzáku!Úchyle!Prasáku!Umři!Umři!'' začala ječet když mě mlátila polštářem.

,,Uklidni se.'' dostal jsem ze sebe mezitím co jsem měl záchvat smíchu ,,Jsem jenom středoškolák, děvče.''

,,Takže středoškolák?'' přestala mě mlátit a já se normálně nadechl ,,Ty úchyle úchylnej!Středoškolák?!Dělám si srandu ty prase?!'' začala mě mlátit na novo.

,,Uklidni se!'' zakřičel jsem, ale to už na mě ležela a dusila mě.

Když jsem myslel že mě vážně udusí, sundala mi polštář z obličeje a slezla ze mě.

,,Jdu si lehnout, na tohle už nemám.'' mávla rukou a sekla sebou o postel.

No, dneska asi budu spát na tomhle směšně růžovém gaučíku.

Snad vám nevadí že tahle kapitola vyšla trošku pozdě a že je kratší.Moje výmluva?Dva dny jsem nespala a koukala se na Korejský seriál Byeoleseo On Geudae/You Who Came From the Stars