He is my kitty

16

,,Jako ke mě do pokoje?!'' vyskočila na nohy Marinette.

,,Ano, k tobě nahoru do pokoje.'' odpověděla.

,,P-počkej chvilku!'' křikla ,,Kam tě schovám?'' zašeptala.Pokrčil jsem rameny.

,,Běž do postele!'' ukázala na svojí postel.Vykulil jsem oči ,,Moc na mě nekoukej, jestli tě tu uvidí jsme mrtvý!'' radši jsem jí poslechl a zalezl k ní do postele.

,,Můžeš mami.'' páni, umí fakt rychle měnit tón.

,,S kým to tady pořád mluvíš?'' řekla její matka.Sice nevidím co se tam děje, ale slyším docela okey.

,,S nikým?''

,,To se mě ptáš?''

,,Jasně že ne, jsem si jistá že s nikým nemluvím.'' začala se smát.

,,Přišla jsem se zeptat na školu, kluky, už dlouho jsem s tebou nemluvila.Tak líbí se ti někdo?'' ou, super otázka matky.

,,Jak se mi může někdo líbit, když všichni kluci co znám jsou přepudrovaný barbie naplněný egem?'' 

,,Au to bolí.'' špitl jsem.Nemluvila náhodou o mě?

,,Co to bylo?'' zeptala se její máti.

,,Co co bylo?Já nic neslyšela.Nechceš už jít?Neměla by jsi být v pekárně?'' začala se nervózně smát.

,,Marinette!Ty přede mnou něco tajíš!Co mi tajíš?!'' její matka zvýšila hlas.

,,C-co b-bych pře-před tebou t-tajila?'' začala koktat.Kotě, takhle toho moc neutajíš, když máš vítr z matky.

,,Mám zavolat Alye?Ninovi?Nathanielovi?'' 

,,Ale já nic netajím!'' štěkla na ní zpátky Marinette ,,To že se ti v mém věku ještě svěřuju je moje vlastní vůle!'' začala křičet.Asi běžela na balkón nebo co, ale přimáčkla mi obličej k posteli.Uslyšel jsem jak se zavřel poklop od pokoje a tak jsem vylezl.Šel jsem za Marinette na balkón.

,,Jsi v pohodě?'' opatrně jsem se zeptal.

,,Je mi fajn.'' otočila se na mě.Vypadala že bude brečet a smát se zároveň ,,Dostala jsem nápad.'' usmála se.

,,Jaký?'' šel jsem k ní blíž.

,,Ušiju si nějaký kostým a vyrazíme spolu do ulic Paříže.'' roztáhla ruce a zatočila se.

,,Neříkala si že to nepřipadá v úvahu?'' chytil jsem jí za ruku a ona se přestala točit.

,,Nebaví mě že jsem ve svým životě nezažila nic naplňujícího.Jsem jenom nudná holčička co byla vychovaná aby poslouchala rodiče na slovo.Už mě to nebaví, chci se bavit.'' vykroutila se mi z ruky a chytila mě za kostým ,,Chci žít a bavit se.Chci se bavit, smát tak jako s tebou.'' přitáhla si mě blíž k sobě ,,Díky tobě jsem pocítila že žiju.Proto chci něco udělat pro tebe, možná nezlomím tvojí kletbu, ale můžu tě dostat ven z mého pokoje.''

Objal jsem jí ,,Díky.''

,,Marinette?Co je to za kluka?'' to je ten hlas z telefonu?Marinette šla k zábradlí a vytřeštila oči.

,,Proboha!'' zakřičela a strhla mě k zemi.

,,Marinette?!Jdu za tebou!''