He is my kitty

22

Došel jsem do parku, kde Marinette a Alya seděli na lavičce.

Hned jak si mě Marinette uviděla zmizel jí úsměv z tváře a Alye když uviděla plazícího se Nina za mnou.Marinette se mi rozeběhla na proti.

,,Pane bože!Co se ti stalo?'' sáhla mi na úplně rozbitý obličej.

,,Já jsem v naprostým pořádku!Pojď!'' chytl jsem jí za ruku a táhl jí za sebou domů.

,,Co se stalo?Bolí to?Co se stalo Ninovi?Co se děje?!'' cupitala za mnou.

,,S tím prasetem se už nebudeš scházet!Nenechám někoho takového aby na tebe sáhl!'' chytl jsem jí ještě pevněji a zrychlil jsem.

,,Co ti udělal?Co se stalo?Bolí to moc?Mluv se mnou?!'' přidala do kroku aby šla alespoň vedle mě.

,,Budu s tebou mluvit až tě dostanu od toho prasete co nejdál!'' vyšli jsme z parku a přišli ke vchodu do domu.Marinette odemkla dveře a opatrně jsme se proplížili do jejího pokoje.Sotva jsme vešli do pokoje odběhla.Sedl jsem si na gauč.''Udělal jsem správně?'' ptal jsem se sám sebe.Začal jsem si svlékat oblečení.Seděl jsem tam zase normálně celý oblečen v kočičím kostýmu.''Neudělal jsem špatně?Neublížil jsem jí?'' otázky co se mi honily hlavou.

Do pokoje vtrhla Marinette s kýblem plným vodou a lékárničkou.

,,Ukaž mi to.Bolí to moc?'' klekla si přede mě a lehce mi sahala na obličej.

,,Nebolí to, je to v pořádku.'' zasmál jsem se ale píchlo mě u pusy.

,,Máš roztržený ret, obočí, monokl a celou červenou tvář!To není v pořádku!'' začala mi mokrým ubrouskem čistit rány.

,,Sss'' sykl jsem.

,,Promiň.'' řekla smutně ,,Řekneš mi co se stalo?'' podívala se mi do očí.Leskly se jí, ne jiskrami, ale slzami které nechtěla pustit ven.

Klekl jsem si na zem, těsně před ní.Chytl jsem jí za krk a políbil na čelo.

,,Nic tak strašného, aby jsi musela být znepokojená.'' usmál jsem se.Začali jí téct slzy.Objala mě, pevně se mě držela.

,,Copak princess?'' zamumlal jsem jí do vlasů.

,,Pěkně voníš.'' zamumlala a usnula.