Královský Hlas

kapitola 18

Leon

-večer-

*Zaklepal jsem na pokojové dveře Ludmily a ta hned otevřela.*

L: Dobrý večer

Lu: Dobrý večer, jsem připravena

L: Mohu?

*Nabídl jsem jí rámě a ona přijala. Společně jsme zamířili do observatoře. Když jsme vešli, zavřel jsem za námi dveře zatímco Ludmila se dívala kolem*

L: Víš kde se nacházíme?

Lu: Ano, u nás doma máme také tuhle místnost. Mé oblíbené místo

*Střecha nad námi zmizela a s Ludmilou jsme zamířili k teleskopu. Začala mluvit o hvězdách a souhvězdích ale já se nedokázal soustředit. Lumila je milá, co proti ní Violetta má?*

Violetta

-ráno-

*Přišla jsem do salonu kde seděly holky a nechávaly se nalíčit. Už jsem si na to docela zvykla. Posadila jsem se do křesla a užívala si ticha, protože Ludmila s Gery ještě nebyly mezi námi*

??: COŽE?

*A jsou tu... všechny jsme se podívaly na Ludmilu která zářila štěstím zatímco Gery vypadala jakoby každou chvílí měla někoho zabít.*

Lu: Ano, včera jsem byla na schůzce s princem

*Všechny se hned zvedly ze židlí a zaplavily Ludmilu otázkami. Jen já jsem seděla na svém místě a neúčastnila se jejich debaty protože vím přesně kde byli. Je mi i jedno co dělali... možná jen trochu mě to zajímá... Lara si všimla mé nepřítomnosti tak se hned zeptala*

La: Violetto, nechceš vědět co se stalo včera?

V: Ne, stejně už to vím

*Ajeje. Už jsem zase mluvila bez myšlení.*

N: Cože?

Lu: Jak to víš?

 V: Já jsem... vás viděla jak jdete do hvězdárny

Lu: Jsi-

*V tu chvíli vešla do místnosti Angie a rozptýlila kroužek kolem mě když nás volala na snídani. Díky bohu.*