Violetta
*Už zase je s ní! Nežárlím, jen si myslím, že by s ni měl trávit míň času... možná trošičku žárlím... ale to není důležité! S těmi myšlenkami jsem seděla v salónu a dívala se ven z okna do zahrady. Na fontánu... kde mě učil tančit, a kde jsme...*
La: Na co myslíš?
V: Jen... na život za hradbami paláce
La: Za hradbami paláce jsem nikdy nebyla. Ze svého zámku jsem přijela hned sem. Neměla jsem šanci
V: To je dobře
La: Co?
V: Ne, ja jen...
*Podívala jsem se kolem, abych se ujistila, že Ludmila s Gery nejsou poblíž.*
La: Nejsem tvůj nepřítel. Můžeš mi to říct
V: Život tam je špatný. Lidi nemají peníze na vzdělání jejich dětí, děti musí pracovat, protože muži odcházejí
La: Odcházejí? Kvůli válce, že?
V: Ano
La: Jsem tu, abych pomohla. Pokud zvítězím, královstvi se spojí a budete mít větší armádu
V: Páni. Nevěděla ksem, že za tímhle je více než jen koruna. Chci, abys vyhrála
La: Děkuji. Myslím, že s princem máme hezký vztah
V: Aha...
*To bolelo. Nechci byt jeho manželkou, ani jeho kamarádkou. Co se to se mnou děje?*
La: A... už jste se s princem... políbili?
*Tahle otázka se mnou trhla. Chvili jsem na ní zírala beze slov*
La: Co?
V: Ne, ne. Nic takového.
La: Já také ne.
*Trochu se mi ulevilo... jsem jedina, kterou políbil?*
ČTEŠ
Královský Hlas
FanfictionJe čas abych se stala jednou z nich. Jednou z těch co chtějí získat korunu a prince. {Tento příběh je inspirován trilogií "Selekce"}
