Královský Hlas

kapitola 72

Violetta

*To, co řekl se mi v hlavě přehrávalo pořád a pořád dokola.*

V: Leóne, já-

L: Ne, já vím, že nechceš být mojí kamarádkou. A ty to také dobre víš.

*Teď už mi nic nepomůže.*

V: Já... myslím, že máš pravdu...

L: Já tě také mám rád. Zítra pošlu Laru domů

V: Ale co ten velký projekt, který máme s Larou připravit?

L: Na tom nesejde

V: Ne. Tenhle projekt má zaujmout lid. A já chci získat jejich přízeň.

L: Tak tedy hodně štěstí. Děkuji za schůzku

*Odešla jsem do svého pokoje, převlékla se a zalehla do postele. Cítím se dobře. Řekla jsem mu, co cítím, a teď se cítím skvěle.*

...

*Vstoupila jsem do salónu, kde seděla Lara a Angie*

V: Dobré ráno! Laro, snídaně je za deset minut, měly bychom-

A: Ne, dneska nebudete jíst v jídelně. Dnes budete pracovat na svých projektech. Vše, co budete potřebovat, včetně jídla sem přinesou

V: Uh...aha...

*Pořád nevím, o čem bych něla psát. Ale vypadá to, že Lara ano. Vzala do ruky papír s tužkou a začala psát. Sama jsem si vzala list papíru a tužku, nic jsem ale nenapsala. Co chce lid? ... už vím! Hned, jak jsem dostala nápad, začala jsem psát jako šílená. S Larou jsme celý den nemluvily, kromě pár proseb o psací potřeby. Pracovaly jsme až do setmění. Po večeři za námi přišla Angie*

A: Zajímavý projekt, Laro

La: Děkuji

A: Nezapomeňte, že zítra budete přednášet svůj nápad

V: Zítra?

A: Ano. Teď mi ukaž, co máš

*Přešla ke mně a podívala se na nadpis. Její úsměv se vytratil.*

A: To je riskantní. Vážně to chceš?

V: A-ano

A: Jak myslíš. Je čas jít spát, dobrou noc

*Odešla a s Larou jsme zamířily do svých pokojů.*

La: Violetto, děkuji

V: Za co?

La: Díky tobě jsem dostala nápad na svůj projekt. Když jsme mluvily o životě za zdmi paláce

V: Aha...tak to nemáš zač

*Lara mě objala, popřála dobrou noc a odešla do svého pokoje.*