León
-ráno-
*Vešel jsem do tělocvičny kde na mě čekal můj trenér.*
L: Zdravím Andrési, můžeme začít?
An: Jasně
*Po cvičení jsem si sedl na lavičku a Andrés mi podal lahev s vodou*
An: Zítra je ten bál, žejo?
L: Ano
An: Skvěle. A... co holky?
L: No... mají se dobře, předpokládám
An: A jsou moc hezké
*Nemyslel jsem ne nikoho jiného než Violettu. Jeji hnědé vlasy a oči. Zářivý úsměv a trochu hloupé chování.*
An: Myslíš na ni, žejo? Kdo je to?
L: To... není důležité.
Violetta
*Do salónu jsem vešla s Fran po svém boku a ihnes slyšela Ludmilu*
Lu: Proč nám nevěří?? Violetta je hrozná a i sám král to ví!
V: Ale princ není hloupý. Nepošle mě domů dokud nebude více důkazů
G: Ale král ano. Teď mě omluvte, jdu do svého pokoje
*Ludmila s Gery odešly a já si sedla na pohovku. Lara si sedla vedle mě a usmála se*
La: Jsem ráda, že zůstáváš
*Nikdy se mnou nemluvila. Alespoň si to nepamatuji. Vždycky byla tichá. Někdo říkal, že je z jiného království, a že je tu proto, aby se obě království spojila. Je to pravda? Nebo je tu násilím?*
ČTEŠ
Královský Hlas
FanfictionJe čas abych se stala jednou z nich. Jednou z těch co chtějí získat korunu a prince. {Tento příběh je inspirován trilogií "Selekce"}