León
*Zaklepal jsem na dveře Francescina pokoje a ona sama mi otevřela. Služebné v pokoji nebyly*
L: Doufám, že nejdu mic pozdě
F: Ne, čekala jsem tu
*Posadil jsem se na židli, naproti posteli, kam si sedla ona*
L: Já... špatně se to říká...
F: Odcházím, že?
L: Je mi líto.
F: Nejsem rozzlobená, nebojte. Můžu se na něco zeltat?
L: Jistě
F: Co vás přesvědčilo mě vyhodit?
L: No... ty... nic jsi neprovedla. Řeknu ti pravdu, ale slib mi, že to nikomu nepovíš. A že ke mně budeš upřímná
F: Slibuji
L: Líbí se ti Diego, že?
F: ...ano...
L: Také se mu líbíš. A myslím, že byste měli být spolu. Nic jsi neudělala, jen myslím, že bys měla být s tím, koho máš opravdu ráda.
F: Tak to vám děkuji. Vážně jsem nic takového nečekala
L: Kamarádi?
F: Kamarádi. Teď je řada na mě.
L: Povídej
F: Violetta je skvělá holka. Davejte na ni pozor
*Musel jsem se v duchu zasmát, ale nakonec jsem přikývl*
L: Neboj se.
F: Odjíždím zítra?
L: Ano, užij si zítra poslední den s Violettou. Odjedeš večer. Máš kde být?
F: Bydlím s rodiči
L: Ne, myslím s Diegem
F: Říkal, že má domek blízko paláce
L: Skvěle. Je pozdě, měl bych jít. Dobrou noc
F: Dobrou noc
ČTEŠ
Královský Hlas
FanfictionJe čas abych se stala jednou z nich. Jednou z těch co chtějí získat korunu a prince. {Tento příběh je inspirován trilogií "Selekce"}
