kapitola 43

342 38 3
                                    

Violetta

*Pfff... León si myslí, že pro ně nic nedokážu udělat... on nemá tušení, co dokážu. Někdo zaklepal na dveře a Lucie otevřela. Podívala jsem se ke dveřím a uviděla Francescu. Posadila se vedle mě a já se ji podívala do obličeje. Měla červené, opuchlé oči a nemohla přestat vzlykat*

F: Cami...

V: Já vím, alespoň může být s Federicem.

F: Ale... proč nám to neřekla?

V: Kdyby nám to řekla, taky by nas potrestali. Ona nás chtěla ochránit

F: Myslíš, že ji někdy ještě uvidíme?

V: Určitě.

...

*Pět ráno a já se připravuji na svůj úkol. Camila a Federico budou za deset minut posláni domů. Vzala jsem si kabát a staré boty a vyšla ze svého pokoje. Sešla jsem dolů do kuchyně a ujistila se, že tam nikdo není. Kuchyní jsem proběhla ke dveřím a otevřela. Konečně. Po třech týdnech jsem venku. Uviděla ksem dvě černá auta a dva strážce. Jeden šel vedle Camily a druhý vedle Federica. Oba dva si sedli do jiného auta a strážci se vrátili do palace pro jejich zavazadla. Doběhla jsem k Federicovu autu a zaklepala*

Fede: Violetto? Co tu děláš?

V: Chci abyste byli šťastní, poslouchej, mám plán-

??: Violetto.

*Rychle jsem se otočila a zahlédla Leóna*

V: Leóne, řekla ksem, že udělám cokoliv abych je dala dohromady. Nedělej jako že to nevíš

L: Jdi se rozloučit s Camilou

V: Ale-

L: Mám snad znovu použít hypnózu?

*Byl smrtelně vážný. Je naštvaný. Smutně jsem došla ke Cami a ona otevřela.*

C: Vio!

V: Jsem tu, abych řekla sbohem

C: A Fran?

V: O tomhle jsem jí nerekla. Celý den brečela.

C: Jsem si jistá, že se brzy potkáme

V: Bezpečnou cestu domů

C: Mimochodem, doufám, že vyhraješ. León je fajn kluk.

V: Děkuji

*Podívala jsem se na León, který dělal něco neuvěřitelného!*

Královský HlasKde žijí příběhy. Začni objevovat