Královský Hlas

kapitola 36

Violetta

*Po snídani jsme šly s Cami do mého pokoje.*

C: Co budeme dělat?

V: Pojďme si popovídat. Fran! Jaké bylo rande s Leónem? Tedy, s princem?

F: Bylo skvělé! Byli jsme na projížďce na koních! Miluji koně!

V: Vy jste byli venku?

F: Ne, jen v malém lesíku, ani ne za hradbami paláce

V: Aha. A máte spolu hodně společného?

F: Ano, oba dva máme rádi zvířata. Oba dva rádi nasloucháme druhým.

C: Omlouvám se holky, musím se odskočit

*Stoupla si a zamířila ven když jsem ji zastavila*

V: Můžeš použít mojí koupelnu

C: Uhm... děkuji

*Zavřela se v koupelně a Fran ke mně přiskočila*

F: Jak ji chceš udržet pryč na obědě? Federico s námi bude určitě jíst!

V: Uklidni se, zjistila jsem že nemusíme vždy jíst s ostatníma. Lucie mi řekla že můžeme jíst u sebe v pokoji! 

F: Dobře.

*Strávili jsme v mém pokoji celé dopoledne*

C: Čas na oběd! Jdeme!

F: Ne!

C: Co?

V: Chtěly bychom jíst tady. Souhlasíš?

C: No, já jsem-

F: Skvěle! Vio, půjdeš to zařídit?

V: Hned budu zpět!

*Zašla jsem do salónu kde čekala Angie*

V: Ahoj

A: Ahoj Violetto, co potřebuješ?

V: Chtěla jsem se zeptat jestli bychom s Francescou a Camilou nemohly jíst u mě v pokoji

A: No... dobře. Ale jen dnes. Naštěstí s vámi nebudou jíst král a královna tak neuvidí že chybíte. Ale nezapomeň že jíst v pokoji se smí jen v době nemoci

V: Děkuji!

*Šla jsem zpět do svého pokoje a po chvíli nám služebné přinesly oběd*

C: Ale ne, není tu sůl. Já pro ni dojdu

V: Ne! Já ji mám

*Posadila se zpět na své místo a vzala si mojí sůl s úsměvem. Falešným úsměvem. Tohle je podruhé co chce odejít*