Královský Hlas

kapitola 68

León

*S Ludmilou jsme seděli v jídelně a povídali si. Ještě jsem neměl šanci se o ní něco dozvědět, teď se toho dá využít.*

L: A co tvoji rodiče?

Lu: Náš rod sice žije zde ale pocházíme z jiného království. Z toho, se kterým teď vedete válku

L: A... co je donutilo opustit rodnou zemi?

Lu: Tamější král není dobrý král. Naštěstí už má následovníka, který má rozum. Je přibližně stejně starý jako vy

L: Aha... a... jak jsi přišla ke vsem těmto informacím? Je zajímavé, jak dokážeš udržet krok s tím, co se děje venku

Lu: Prarodiče zůstali v rodné zemi. Posílají rodičům dopisy.

*Byla překvapivě hodně upřímná... celkově se chová jinak, od té doby, co se Gery stala nehoda s vlasy*

...

*Vstoupil jsem do pracovny, kde už čekal král*

Král: Přijdeš někdy včas?

L: Omlouvam se, byl jsem s jednou z dívek

Král: Hm.

L: Tak... došel jsi k nějakému řešení, nebo plánu?

Král: Potřebujeme víc vojáků

L: Tím, že dosadíš více vojáků nic nezměníš. Mám novinu.

Král: Jakou?

L: Napřítel má syna následovníka. Stejně starého jako já. S ním bychom to mohli vyřešit. On také nechce válku

Král: Jak jsi na tyhle věci přišel?

L: Mám své zdroje. Nech mě to vyřešit! Já tohle vsechno zastavím

Král: Já jsem vládce v tomhle království!

L: Ale ja budu také král! Nech mé se o to postarat!

Král: Dost!

*Rozzuřen vzal do ruky dřevěnou tyč a praštil mě s ní přes ruce, které hned zčervenaly. Bránil bych se, ale nema to cenu. Není to poprvé co mě takhle potrestal.*

Violetta

*Po snídani jsem šla do salónu s Larou. V klidu jsme si povídaly, když vtom vtrhla do místnosti Ludmila s úsměvem a zuřící Gery, která ji byla v patách*

G: TY! Ty jsi to udělala! Odbarvila jsi mi vlasy!

*S Larou jsme seděly prekvapené a zmatené z toho, co jsme právě slyšely*

Lu: A co s tím uděláš?

*Než jsme stihly zareagovat, Gery vlepila Ludmile facku. Pak ji strčila tak silně, že Ludmila spadla a rozbila stolek. Rychle jsme k ní přiběhly a snažily se jí pomoct*

La: Ludmilo!

Služebná: Uhodila se do hlavy. Je v bezvědomí!