Violetta
*Po snídani odešla Lara, král i královna. León se ke mně posadil blíž, zatímco jsem se ho snažila ignorovat a dojídala své ovoce.*
V: Přestaň se na mě dívat, znervózňuje mě to
L: Hodně štěstí dnes večer. Jsem si jist, že budeš nejlepší
*Políbil mě na tvář, ukradl mi kousek jablka a utekl. S úsměvem jsem šla do salónu a pokračovala v projektu*
...
*Prošla jsem kolem několika kameramanů a služek, na své místo, s projektem v ruce. Vypadám dobře? Snad ano. Když přišla Lara, začaly se mi potit ruce a popadla mě panika. Jsem si jistá, že má dobrý nápad. A její projev bude skvělý, protože je princezna. Zatímco jsem se obávala, posadila se vedle mě s úsměvem.*
La: Nervózní?
V: Ano
A: Dívky, postavte se, za pár sekund začínáme!
*Poslechly jsme ji a kamery začaly natáčet. Místností se rozlehla naše hymna a do sálu vešla královská rodina. León byl očividně nervózní. Když hymna dozněla, král s královnou se posadili zatímco León zůstal stát. Před kameru se postavil Broadway*
Br: Dobrý večer! Právě teď se nacházím v paláci a mám pro vás skvělou zprávu! V paláci nám zbyly dvě slečny! Před pár dny dostaly úkol, vymyslet něco, co by jako královny změnily v našem království. Pojďme začít! Jako první nám svůj nápad předvede slečna Lara!
*Lara se postavila k tabuli před kamerou a začala svůj projev. Mluvila o školství. Každé dítě by mělo mít základní vzdělání, bez ohledu na peníze. Její proslov byl bez jediné chyby, ani jednou se nezasekla, všechny své názory projevila sebevědomě. Udržela si pozornost úplně každého v sále. I kdyby jen mluvila o své snídani, svým způsobem mluvy by ji všichni stejně poslouchali. Tomu se říká talent. Když skončila, všichni jí nadšeně tleskali. I král byl zaujat*
Br: To byl skvělý proslov! Uvidíme, jestli ji porazí slečna Castillo!
*Stoupla jsem si a přešla k tabuli s třesoucíma rukama. Jestě jednou jsem se podívala na Leóna, který mi věnoval úsměv. Pak jsem začala.*
V: Dobrý večer... uh... já...
*Skvěle. Nemám co říct, a to jsem ještě nezačala.*
V: Tenhle problém postihl nás všechny, rozhodla jsem se tedy zakročit. Jako královna bych přestala posílat netrénované muže do armády.
*V sále bylo ticho. Všichni byli překvapení, zaskočení.*
Br: ...C-co vás k tomu vede?
V: Popřemýšlejte nad tím. Pokud muži odejdou, co bude s jejich manželkami? A dětmi?
*Král zatnul pěsti a královna se nemohla překvapením ani pohnout. Podívala jsem se na Leóna a doufala, že mě alespoň trochu uklidní ale opak byl pravdou. Byl zklamán. Viděla jsem mu to v očích.*
ČTEŠ
Královský Hlas
FanfictionJe čas abych se stala jednou z nich. Jednou z těch co chtějí získat korunu a prince. {Tento příběh je inspirován trilogií "Selekce"}