Královský Hlas

kapitola 61

León

L: Stráže

V: Co?

L: Je tu stráž, viděl jsem je.

V: Ano, to je normální. Jsou tu na noční hlídce

L: To jsem nevěděl

V: Jasně že ne, Nikdy jsi takhle venku nebyl

L: Musíme jít, nebo nás poznají

V: Dobře

*Rychle jsme utekli, naštěstí si nás nikdo nevšiml. Nasedli jsme na motorku a odjeli zpátky do zámku. Cestou do Violettina pokoje mezi námi bylo ticho*

V: Věděl jsi, že je to nebezpečné a stejně to pro mě udělal.

L: Nemohl jsem tě vidět smutnou

V: Mám otázku. Proč jsi jim neřekl pravdu?

L: Předpokládal jsem, že by to v sobě neudrželi a někomu to řekli. To by se pak rozneslo po celém království. Byla tma, vsadím se, že mě nepoznali

V: Jak ti za tohle mohu poděkovat?

L: Stačí mi, že jsi zase veselá

*Zastavila se a otočila se ke mně čelem. Rád bych ji teď políbil. Ale ona mi dala pusu na tvář a odešla do svého pokoje. Připadám si jako zbabělec*

-ráno-

Violetta

*Do salónu jsem přišla s velikým úsměvem na tváři. Fran si všimla mé radosti a poklepala mi na rameno*

F: Proč tak veselá?

V: Je nový den!

F: Aha. Jsi si jistá?

V: Ano! Navíc, dneska budeme trávit odpoledne u bazénu s Leónem, tedy, s princem, že?

F: A-ano. Ale neumíme plavat

V: Kdo řekl, že musíme plavat? Můžeme trávit čas na souši