Violetta
*Bylo na čase trochu procvičit mé schopnosti hraní na klavír. Seděla jsem u klavíru ve svém pokoji a hrála. Připomnělo mi to mé rodiče, a jak moc mi chybí. Najednou někdo zaklepal na dveře.*
V: Uhm... dobrý večer, Leóne
L: Ahoj, mohu dál?
V: Jasně...
*Vešel do místnosti a zavřel za sebou dveře.*
L: Líbilo se ti na plese?
*...A zase jsem myslela na své rodiče*
V: ...Ano
L: A co-
*Zasekl se a podíval se na mě starostlivě*
L: Co ti je?
V: Chybí mi rodiče. Popravdě, chybí mi volnost. Kdybych je tak mohla potkat. Jen jednou.
L: Tak se převleč do svého starého oblečení. Uvidíme se za deset minut.
V: Počkej, co-
L: Prostě udělej co ti říkám. To je rozkaz.
*Odešel a já se převlékla do svého starého trika a džín. Obula jsem si tenisky a chvíli na to León zaklepal na dveře. Otevřela jsem a spatřila obyčejného kluka v kalhotách, vytahané košili a rozcuchanými vlasy, ne prince.*
L: Jdeme
V: Kam?
L: Věř mi
*Chytl mě za ruku a společně jsme sešli do spodního patra paláce*
L: Tohle je východ pro služebnictvo, tady kamery nejsou
*Vešli jsme do dveří a León zatlačil na zeď po jeho pravici. Zeď zmizela a na jejím místě stála velká, černá, kovová mašina s dlouhým koženým sedadlem. Tohle jsem ještě nikdy neviděla*
V: Co to je?
L: Motorka. Tohle je první motorka v našem království, ani otec neví, že ji mám
V: A... na co je?
*Posadil se na kožené sedadlo a nastartoval motorku, která začala vydávat docela děsivý zvuk.*
L: Pojď, posaď se za mě
V: Ne, na tohle si sedat nechci, je to nebezpečné.
L: Ale no tak. Riskuješ život skoro každý den a bojíš se motorky? Pojď
*Nejistě jsem se posadila za něj a on mi podal helmu.*
L: Pro jistotu
*Nasadila jsem si helmu a León vyjel ven. Chytla jsem ho kolem pasu, abych se udržela a dívala se kolem. Kam jedeme?*
ČTEŠ
Královský Hlas
FanfictionJe čas abych se stala jednou z nich. Jednou z těch co chtějí získat korunu a prince. {Tento příběh je inspirován trilogií "Selekce"}
