"Co děláš? Zalehneš mě!" Řekla jsem Harrymu se smíchem, když mě sejmul na gauč, chtěli jsme se dívat na ty filmy, Harry si už dodělal ve sprše něco.. akutního a tak budeme teprve vybírat.
Rozezněl se po bytě zvuk zvonku. "Jdu otevřít" řekla jsem a následně jsem se prošla ke dveřím od domu.
Otevřela jsem je "nejsme doma" řekla jsem, když jsem zavřela Waldenovi přímo před nosem. "Lily!" Zabouchal na dveře "Walden?" Zeptal se "mám ho vyprovodit domů?" Zeptal se mě Harry "ne.. to zvládnu" řekla jsem "proč si svlekáš triko?" Zeptala jsem se ho nechápavě, zatímco Walden pořád zvonil.
"Jen tak, aby měl na co žárlit" řekl mi a vyplázl na mě jazyk, otevřela jsem znovu dveře "Waldene, já to s tebou teď nechci řešit" řekla jsem mu "počkej.. já se omlouvám, ano? Reagoval jsem moc přehnaně, psal jsem ti pak celý den sms-ky, ale neodepisovala jsi mi a na telefonáty jsi taky nereagovala, tak jsem sem musel přijít" řekl snad na jeden nádech.
"Dobře.. no.. nechci to teď rozebírat, někdy jindy, jo?" Vystrkovala jsem ho a trochu zavírala dveře, aby neviděl na Harryho, protože nevím co by teď udělal, jestli by se znovu naštval nebo tak něco..
Jenže on otevřel dveře a vstoupil dovnitř, nedíval se jinam, jen na mě. "Ale já to chci řešit, podívej, je mi fakt líto, co jsem řekl, možná jsem tu jednu část přehnal, ale já nechtěl, ano?" Zeptal se "Dobře" pokývala jsem hlavou
"Ale mohl bys zase jít, máme rozdělaný film a-" zasekla jsem se, když se podíval na Harryho, který byl na gauči. "Jo, něco tady máme rozdělaného, tak kdybys mohl.." řekl tentokrát Harry
"Je mi už jasné, co tu máte rozděleného" procedil skrz zuby Walden a zamračeně se na mě podíval. "Není to to, co si myslíš" řekla jsem a protočila jsem nad jeho úvahou oči.
"Jasně, to ti mám věřit? Když je skoro bez oblečení, které má tady rozházené?" Zeptal se a ukázal na to všechno, popošel k Harrymu, měl zatnuté pěstě. Byl naštvaný. Harry si taky stoupl, byli asi tak stejně vysocí, i když byl Harry bez bot.
"Moc bych si nedovoloval, Waldene. Nevíš s kým si zahráváš" řekl mu Harry "to ty taky ne" řekl mu zase Walden. "No tak mě prašti před Lily, hádám, že nebude moc nadšená. Dneska z tebe nebyla moc nadšená, ale neboj, já jí zvedl náladu" pousmál se Harry a málem by mu přiletěla pěst do obličeje, kdyby neuhnul.
"Waldene nech toho, Harry tě chce jen vyprovokovat" řekla jsem mu a zatáhla jsem ho za ruku, ať jde pryč od Harryho, nestálo by to za to. Byla bych pak naštvaná na oba.
Zavedla jsem ho až ke dveřím "napíšeme si, ano?" Zeptala jsem se ho "Dobře.." vydechl nakonec, asi toho taky musí mít plně zuby. "Tak.. ahoj" řekla jsem a otevřela jsem dveře. Přišel blíž ke mně a políbil mě na rty, bylo to příjemné, ale jen do té doby, než si odkašlal Harry.
"Napiš mi" řekl a s těmi slovy odešel. "Bereš ho na tu Liamovu oslavu?" Zeptal se mě, když jsem si sedla na gauč vedle něj. Kývla jsem hlavou "slíbíš mi něco, Harry?" Zeptala jsem se a podívala jsem se na něj
"Co by to mělo být?" Zeptal se "neprovokuj ho, prosím" řekla jsem "Lily, to po mně nemůžeš chtít.." "prosím" snažila jsem se udělat psí oči. "Tak dobře, ale jen na té oslavě" řekl mi "děkuju" řekla jsem
________________________________
Další den, dopoledne:
"Pořádně do toho prašti!" Řekl mu Harry "jo! To je ono!" Zasmál se Harry, s dětmi to umí. Umí to hlavně s Dylanem. Jsem ráda, že si rozumí."Lily, jsi na řadě, pojď si zahrát!" Řekl Harry, tak jsem si vzala tenisovou raketu a šla jsem naproti Dylanovi.
Hele.. celkem nám to jde, podání celkem umí, možná víc než já, mně podání nikdy moc nešlo..
Po nějaké době byl už Dylan unavený, tak se s ním vystřídal Harry, samozřejmě, že mě šetřil, jinak bych se nezmohla ani na trefení míčku.
"Byla to dobrá hra" řekl mi a objal mě kolem ramen. "Jasně.. jen nedělej, moc sis nezahrál" řekla jsem mu "ale zahrál, ty tvoje krátké balóny jsem někdy fakt nemohl doběhnout, šlo vám to" řekl a posadil se
"Tak a co teď? Už jsou tři čtyři hodiny odpoledne" řekla jsem "kdy jste měli první vztah?" Zeptal se z ničeho nic Dylan "proč se ptáš? Někdo se ti líbí?" Zeptala jsem se "ne, mně ne, ale já se líbím jedné holce ze třídy.." řekl, "tak kdy?" Pokračoval, zeptal se znovu.
"Bylo mi tak čtrnáct, možná patnáct" řekla jsem "ty Harry?" "Já až v sedmnácti" řekl, čemuž jsem moc nevěřila.
"Ale čím dřív tím líp, jestli se ti líbí taky, tak ji někam vem, třeba na zmrzku, mohli bychom vám dělat doprovod nebo tak něco" řekl Harry
"Proč říkáš čím dřív, tím líp? Když ty sám jsi měl vztah až v sedmnácti?" Zeptala jsem se ho "a koukni jak jsem dopadl, jsem bez přítelkyně, nemám s kým.. ehm.." řekl pobaveně "vždyť jsi říkal, že ani nikoho nehledáš, když jsem se nastěhovala" řekla jsem mu "taky že ne, jasně, někdo se mi líbí, ale nevím, je to složité" řekl
"Tak já ji pozvu na zmrzku, šli byste s námi?" Zeptal se Dyl "eh, jasně!" Usmála jsem se na něj. Jsem velmi hodná sestra!
Pak už jen zítra ta oslava a na víkend je vystaráno, neboť v v neděli se budu vzpamatovávat ze soboty z té oslavy.
ČTEŠ
The luck || h.s. ✔
FanficVždycky, když se s někým políbím, ten dotyčný si najde lásku svého života. No já ta láska jeho života nejsem.. #2 in FF - 29.5.