The luck || h.s. ✔

"Nech si zdát"

O měsíc později

"Tak co ti mám vzít? Stojím u sladkostí už dobrých deset minut a ještě z tebe nic nevypadlo" řekla jsem Harrymu do telefonu.

"Kinder" řekl "jaké?" "Ehm.. třeba.. co tam vůbec je?" "Kinder bueno, takové to vajíčko s hračkou, maxi king, mléčný řez, pingui.." "víš co? Radši mi přines twixky a hotovo" "no dobře" "a jednu snikersku" řekl do telefonu.
"Tak fajn" hodila jsem do košíku požadované věci.

"Kdy přijedeš? Za jak dlouho?" Zeptal se "když přestaneš kecat a necháš mě dokoupit pár věcí, tak určitě co nejdřív"

"No dobře, nemusíš být hned nevrlá" "měj se, Harry" položila jsem mu to, protože s ním by to bylo na dlouhé loučení.

Nakoupila jsem zase hromadu toho všeho, od potravin až po hygienu, pak ještě nějaké ty kraviny okolo. Je čas k pokladně!

"Oh, omlouvám se" omluvila jsem se, když jsem mým vozíkem do někoho nechtěně narazila.

"Lily?" Zvedla jsem pohled, to ne.. co ten tady? "Jak se máš?" Zeptal se mě Walden "eh, už.. celkem dobře" řekla jsem "co ty?" Zeptala jsem se ho, když jsme tam stáli v trapném tichu "jde to.."

"Už musím" řekla jsem nakonec já "Dobře, rád jsem tě viděl" zamával ještě, když jsem šla rychle k pokladně, to snad není ani možné. Potkat ho zrovna, když jsem takhle nepřipravená? Rád mě viděl? Asi jen aby řeč nestála.. celkem by mě zajímalo, jestli už někoho má.. no.. nejsem zvědavá až natolik, abych to musela zjistit.

_____________________

Vešla jsem do domu s plnými taškami, radši si přelámu obě ruce, než jít na dvakrát.

"Dej mi to prosím tě" řekl Harry hned, když mě uviděl a tak mi všechno vzal z rukou.

"Neuvěříš, koho jsem potkala" řekla jsem a začala jsem vybalovat věci z tašky stejně jako Harry.

"Třeba.. Nialla?" Zeptal se "ne.. nikoho takového" řekla jsem "tak koho? Někoho slavného?" Zeptal se

"Waldena. Potkala jsem Waldena. Prý mě rád znovu viděl.. byl to celkem trapas, nabourala jsem do něj vozíkem." celou tu dobu se mračil, když jsem to říkala.

"Nenávidím ho!" Najednou zavrčel, po dlouhé době konečně něco řekl.. "silná slova, Harry" nadhodila jsem "na můj vztah k němu je to v tomto případě dost slabé slovo" řekl mi na objasněno

"Jasně, že jo. Ale pořád netuším, proč se až tak nenávidíte, vždyť jste si nic neudělali, ne?" Zeptala jsem se ho

"Neudělali, ale pro nás to byla válka, chápeš? Taková přestřelka" řekl mi "co byla přestřelka? Proč to nechápu?" Zeptala jsem se zmateně.

"Válka o tvou pozornost, co nejdřív vyhrával, ale pak se potopil i s jeho posádkou" usmál se, pěkné přirovnání.

"A co dostanu jako výhru?" Nadhodil a lišácky se usmál "na, tady máš snickers" podala jsem mu to a mile se usmála "gratuluju" uchechtla jsem se a dál jsem dávala z tašky věci pryč.

"Ty víš co chci, Lily" pořád se tak lišácky usmíval, tenhle úsměv je skvělý. Líbí se mi.

"Nech si zdát" usmála jsem se a musela jsem couvat, ale přišpendlil mě ke kuchyňské lince.

"No tak mi ji dej" pousmál se, tak jsem mu dala pusu na líčko. To musí stačit, vlastně.. je to celkem roztomilé, někdy se prostě jen tak snaží o pusinku.

"A nechtěla bys mi ji dát náhodou na pusu?" Nadzvedl obočí "to jsi uhodl, nechtěla" usmála jsem se a znovu jsme se pustili do uklízení věci.

"Dneska jdeš ven?" Zeptal se mě "ne, vždyť jsem ti říkala, že mám jít v sobotu do práce" řekla jsem mu

"A jo vlastně.. tak v sobotu večer?" Zeptal se "to by možná šlo, ještě nevím.." pokrčila jsem rameny.

Téměř celý zbytek dne jsem přemýšlela nad Waldenem. Jak rychle se z toho asi vzpamatoval, jestli už někoho má, jestli-jestli-jestli.. až moc otázek a já na žádnou neznala odpověď a ani v budoucnu snad nepoznám žádnou odpověď.