The luck || h.s. ✔

"dej mi ruku"

O tři týdny později:

Harrymu už konečně sundaly obě sádry. A to znamená, že se už zvládne umýt celý sám a být zase víc samostatný. Nemusím s ním trávit tolik času, ne, že by mi to před tím vadilo, že jsem s ním trávila čas, ale tak nějak jsem zanedbávala Waldena, taky z toho nebyl nadšený, ale musel to tak nějak vydržet.

Teď bude prý vařit on mně, no tak to jsem zvědavá, jak dlouho mu to vydrží.

"Harry?" "No?" Ozvalo se z kuchyně, tak jsem šla za ním.

"Gemma mi napsala, teda první ti volala, ale tys jí to nejspíš nebral, tak napsala mně. Máme k ní přijít ve dvě hodiny, ale-"

"Budu hádat, máš jít pryč s Waldenem" řekl mi "jo, ale to můžu posunout.." teda asi.. sice bude naštvaný, ale posunu to jen o pár hodin..

"Jen kvůli Gemmě?" Povytáhnul obočí "jo, proč ne?" Zeptala jsem se "že už jsi Waldena zanedbávala celkem dost, když jsi se musela starat o mě, i když.. pravda, že jste spolu taky byli"

"Máš snad problém, abych šla?" Zeptala jsem se ho pobaveně, protože vím, že mu to nevadí.

"Určitě ne" pousmál se "dej mi ruku" řekla jsem mu "Proč?" Zeptal se nechápavě, ale ruku ke mne natáhl.

"Dlouho jsem neviděla ty tetování" různé jsem jeho ruku točila, abych viděla všechna, co byla skryta, jsou pěkné, celkem by mě zajímalo s čím jsou spojené, ale to by bylo určitě na dlouho, tak snad jindy.

"Zlato?" "Co?" Sakra, proč reaguju na ty slova? Jak jsem zjistila, úšklebek mu na tváři nechyběl

"Chvilku jsi nevnímala" zasmál se, pustila jsem mu ruku "neruš mě při práci" řekla jsem mu a posadila jsem se na židli naproti němu.

"Tvoje práce je očumovat mě? Dobře, mám si svléct triko?" Zeptal se "ne, radši si běž obléct něco normálního, protože za chvilku pojedeme" pípl mi mobil.

Gemma: jo, jdeme nakupovat. Ale Harrymu to neříkej! Bude náš věšák😂 tak mě jen vyzvednete a pojedeme 😊

Já: neboj! Ani muk 🤐

_______________________________

"Proč já doprdele?" Zanadával Harry, když jsme prošli snad všechny obchody.

"Teď to nejlepší!" Zvolala Gemma a zatáhla mě až do.. světa spodního prádla. Harry si sedl před kabinky, když jsme si vzali několik věcí, abychom si je vyzkoušeli.

"Harry? Mám prosbu" vykukla jen moje hlava z kabinky "co zase?" Zeptal se, byl už nejspíš otrávený z celého dne.

"Přines mi větší tady tuhle podprsenku a tady tohle menší" řekla jsem a podala jsem mu trošku průhledné tílko a podprsenku.

"No dobře, ale jen když se mi ukážeš" usmál se doširoka. Vedle mě v kabince byla Gemma, která se teď smála.

"Harry, ty jsi bastard" řekla mu se smíchem Gemma a vyšla z kabinky "jdu si ještě něco najít" řekla a šla dál

"tak?" "fajn" protočila jsem očima "chci tě vidět co máš na sobě teď" řekl, nečekaně mi vtrhl do kabinky, debilní závěsy! Měla jsem jen kalhotky, hned jsem si zakryla prsa rukama.

Prohlédl si mě od pat až po hlavu, pousmál se, přiblížil se ke mně, nějak jsem neměla kolem sebe moc prostoru.

Nahnul se k mému uchu "mohla jsi ty ruce nechat normálně" zašeptal a jeho ruku jsem ucítila na mých zádech, byl to tak jemný dotek, ale byl nabitý elektřinou. Naskočila mi husí kůže. Poslední dotek věnoval mému boku a jeho rty mě políbily na krk a naposledy na tvář. Podíval se mi do očí a mírně se pousmál. Je to bastard, to měla Gemma pravdu, využívá všech možných situací.

Za chvíli mi přinesl ty dva kousky "díky" jen jsem poděkovala a vybrala si teda pár věcí. Měla jsem na sobě už i jeany, ale nevěděla jsem pořád, jestli si mám vzít i to lehce průsvitné tílko.. ve stejné barvě mám i kalhotky.. takové krémové. Můžu za to? Ononje tady tohle tak hebké, ale asi mi to nesluší.

"Už máš vybrané?" Zeptal se mě Harry za závěsem. "Harry? Jak v tom vypadám?" Názor od kluka asi je nutnost.. pro tento okamžik.

Nakoukl do kabinky, měla jsem to tílko na sobě a pod ní jsem neměla nic. Díval se na mě fakt divně.. jako idiot. Měl takový vykulený výraz..

"Je to tak strašné? Nesluší mi to, že jo?" Zamračila jsem se "je to víc průhledné, než myslíš" řekl a konečně se mi podíval do očí.

"Slušel by ti i pytel od brambor, Lily. Ale tohle si neber.. pro Waldena je to škoda peněz" řekl

"víš jak je to pohodlné na pokožku?" Zeptala jsem se ho, nemá ani tušení! "Můžu si sáhnout, jak je to pohodlné?" Pozvedl obočí, normálně bych řekla ano, ale nevím co má teď za lubem.

"Ne" beztak znamenalo to sáhnout, že by si sáhl přímo na mě místo jen té látky.

"Tak fajn, už můžeš jít" řekla jsem mu, divné je, že já nikdy nebyla nějak stydlivá.. jen někdy to není dobře, někdy prostě.. z toho může vytěžit i Harry a teprve potom je to problém. Až se na to upne a pak to až moc řeší.

Třeba minulý týden, byla jsem už v pyžamu, ale pomáhala jsem ještě Harrymu se umýt a ten blbeček na mě schválně namířil sprchu, takže mé bílé tričko se stalo průsvitným, měla jsem ho na sobě nalepené, chtěla jsem jít v klidu spát, ale pak jsem se musela znovu převléct a on řešil moje krásně průsvitné tričko ještě dva dny.

"Myslím, že můžeme jít, pro dnešek jsem toho utratila dost" řekla jsem, když jsme vycházeli z toho obchodu, trochu jsem pomohla Harrymu s těmi taškami, aby netáhnul moje i Gemmy.

"Člověku sotva sundají sádry a hned musí tahat tašky a nachodit kilometry" vlastně až po téhle větě jsem mu pomohla s těmi taškami.

No a mohli jsme jet domů, dnešek jsem si s Gemmou užila, byli jsme tak už spolu párkrát venku a mám ji ráda.

😪😪😪😪😪