"Tak to jsou poslední krabice" řekl Harry a oba jsme položili krabice na podlahu teď už v mém pokoji.
"Dobře, tak teď se domluvíme na tom nájmu, kolik-"
"V klidu si vybal věci a zabydli se tady" řekl mi a nakonec se usmál, otočil se a šel pryč. "Ne, ne.. prosím, Harry" šla jsem za ním až do kuchyně.
"Pojď se domluvit na tom nájmu, prosím" řekla jsem mu "já od tebe žádný nájem nechci" řekl mi "Harry, to snad nemyslíš vážně, já musím-" zase mi skočil do řeči. "Nemusíš mi platit nic, to já jsem tě přemluvil, ať tu se mnou býváš, já po tobě žádný nájem nechci. Tento byt mám koupený už roky, koupil mi ho táta když jsem šel na vysokou. Opravdu nechci žádné peníze" řekl mi
"Nech toho, Harry. Tak platba za elektřinu? Za vodu? A za-" zase mi skočil do řeči. "Jak už jsem řekl, nic po tobě nechci" řekl mi
"Vím, že chceš být milý, Harry. Ale pokud mě nenecháš nic zaplatit, tak se stěhuju prostě zpátky, nedáváš mi moc na vybranou" řekla jsem mu
"Dobře, tak můžeš nakupovat potraviny a takové ty kraviny, platí?" Zeptal se mě "a celý účet za elektřinu" doplnila jsem "budeš nakupovat potraviny a pak budeš platit polovinu platby na elektřinu, platí? Víc toho už ze mě nevytáhneš" řekl mi, oh, jaký gentleman.
"Tak dobře" povzdechla jsem si "všechno sepíšeme až spolu, jo? Nevěřím ti, že tam napíšeš fakt polovinu" řekla jsem mu, protočil oči "no dobře" povzdychl si
"Tak si běž vybalovat, pokud nechceš pomoc, tak půjdu do sprchy" řekl mi "pomoc nepotřebuju, udělal jsi toho až moc" řekla jsem mu a nakonec jsem se na něj usmála.
____________________________
Neměla jsem sice ještě všechno vybalené, ale to počká, chtěla jsem jít ještě dneska ven, tak jsem si chtěla jít pro telefon, ale hned jak jsem vyšla z mého pokoje, narazila jsem do Harryho těla. Proč je mokrý? A proč nemá triko?
"Prosím, řekni, že jsi oblečený" řekla jsem, byl na mě pořád přitisknutý
"Jestli mě nechceš vidět nahého tak se radši nedívej, jen jsem si šel pro oblečení, byl tam jenom malý ručník, tak-"
"Nemusíš mi to vysvětlovat" zasmála jsem se, tak se rozešel pryč směrem přede mě, hned jsem odvrátila pohled "to nemůžeš říct, ať zavřu oči?" Řekla jsem, dívala jsem se do zdi.
Jen se zasmál "už jsem v pokoji" řekl, ale pořád se smál. Tak jsem si šla pro ten mobil.
Jedna zpráva od neznámého čísla a jeden zmeškaný hovor od Sophie. První jsem otevřela tu zprávu.
Neznáme číslo: Ahoj, tvoje kamarádka Sophie mi dala tvoje číslo, jsem ten z toho večírku, Walden. Jestli bys chtěla někdy na večeři nebo něco.. budu rád, když se ozveš 🙂
A teď zavolám Sophii. Proč rozdává moje číslo? I když Walden se mi líbil..
Vytočila jsem její číslo. "Ano, Lily?" "Napsal mi" řekla jsem "Walden?" "Jo" "Nemáš s tím problém, že ne? Vždyť se ti líbil, nebo že by se ti líbil někdo jiný? Třeba Harry?" Zeptala se radostně "Nelíbí, Harry ne, jako je pěkný, ale ne. Jinak dneska-" "dneska nikam nemůžeme, přijede Liamova rodina, promiň, snad příště" řekla mi "nic se neděje, v pořádku" "Dobře, mohla bys napsat Waldenovi, byl by rád" mohla jsem poznat, že se usmála. "Jo, zkusím to" "už musím jít, pálí se mi večeře" řekla a típla to.
Otočila jsem se, stál tam Harry, opíral sebo kuchyňskou linku a sledoval mě, já jsem položila mobil vedle sebe na stůl.
"Nelíbím se ti?" Zeptal se mě "odposloucháváš cizí rozhovory?" Zeptala jsem se ho "tak trochu jo" řekl mi s úsměvem. Tak jsem jen mlčela a zírala na něj, protože měl na sobě jen Calvin Klein boxerky.
"Takhle tady budeš chodit pořád?" Zeptala jsem se ho "když se mi bude chtít, tak jo, ale ještě jsi mi neodpověděla" řekl mi "na co?"
"Nelíbím se ti?" Zeptal se znovu "jdu si dovybalovat věci" chtěla jsem to radši zamluvit a rozešla jsem se do pokoje.
"To znamená ne?" Šel za mnou "hej, Lily, vnímáš?" Zamával mi rukou před obličejem, když jsem se chopila další krabice.
"Vždyť jsi slyšel, když jsem řekla, že jsi pěkný" řekla jsem "pěkný být můžu, ale to není odpověď na to, jestli se ti líbím" řekl mi "je to odpověď" pokrčila jsem rameny. "Není, odpověď je ano nebo ne" řekl mi "jaký je mezi tím rozdíl?" řekla jsem
"Zeptám se jinak" řekl a posadil se na postel. "Přitahuju tě?" Zeptal se mě "Harry, proč to chceš vědět? Jsi atraktivní, ty to víš, tak proč se ptáš?" Zeptala jsem se ho
"Přitahuju tě fyzicky?" Zeptal se znovu. "Harry-" "dělá s tebou něco moje přítomnost?" Proč se pořád ptá?
Pokrčila jsem rameny "nic" řekla jsem "opravdu?" Zeptal se a šel ke mně blíž, díval se mi do očí, tváře jsme měli od sebe asi třicet centimetrů. "Opravdu nic, Harry" usmála jsem se na něj
"A jsi lesba nebo co?" Zamumlal a pak mě objal kolem pasu. "Co to děláš?" Zeptala jsem se "pšt" řekl a rukama sjel až na můj zadek a zmáčkl ho, nacož jsem vypískla, protože jsem to nečekala.
"Pořád nic?" Zeptal se mě "ne, nic a lesba opravdu nejsem" zasmála jsem se, protože se tvářil dotčeně.
"Jsi hrozná" řekl a začal mi pomáhat s vybalováním. "Co to zase máš za krabici?" Zeptala jsem se ho "já za to nemůžu, tvoje spodní prádlo a já jsme si prostě souzení!" Řekl se smíchem a dal krabici nad hlavu, když jsem mu ji chtěla vzít.
Skočila jsem pro ni, ale krabice se obrátila a vysypala se na Harryho hlavu.
Vzala jsem podprsenku, co mu skončila na hlavě a hned jsem začala sbírat i prádlo, co bylo na zemi.
"Některé kousky máš až moc luxusní. Krajka uu, to mám rád" vytrhla jsem mu ty věci z rukou.
"Harry. Mohl bys to přestat komentovat?" Zeptala jsem se ho "Dobře, vždyť uz mlčím, kam chceš dávat tohle?" Ukázal na to všechno, co bylo na zemi.
"Asi do šuplíku tam" ukázala jsem na komodu. Nějak ten šuplík oddělal z komody a položil ho na zem vedle nás.
"Nemusíš mi pomáhat" řekla jsem "stejně nemám co dělat" řekl a pokládal podprsenky do toho šuplíku.
"Půjdeš večer někam ven?" Zeptal se mě "asi ne, proč?" Zeptala jsem se "jen tak.. třeba někam s tím Waldenem nebo jak se jmenoval" řekl a skládal dál.
"Ne, nikam nepůjdu a ty?" Zeptala jsem se ho "ne, ale navečer má přijít Niall a Louis" řekl mi "mám se někam vytratit?" Zeptala jsem se "ne, to ne. Budeme hrát jen poker, umíš to hrát? Mohla by ses přidat, ce třech to není nic moc" řekl mi
"Jo, umím to hrát, naučil mě to Alex s kamarádama na výšce" řekla jsem "možná přijde i Eleanor, tak bys tu nebyla sama holka" řekl mi
"Dobře" pokývala jsem hlavou, jakože rozumím. "A kdy? Tak v sedm, je teprve pět" řekl mi, tak jsme vybalovali dokud nepřišli kluci s El.
ČTEŠ
The luck || h.s. ✔
FanfictionVždycky, když se s někým políbím, ten dotyčný si najde lásku svého života. No já ta láska jeho života nejsem.. #2 in FF - 29.5.