Kapitola 34. Hoří!

57 9 2
                                    

,,Proč jsi dneska nepřišla,"ozve se tím mrtvolným tichem dívčí hlas.Enid.

,,Musela jsem uklízet a péct a zdobit strom,"odvětím ,,,promiň."

,,Nic se nestalo.Já take uklízela,ale pal jsem šla bruslit.S těmi uječenými dětmi nevydržím ani pět vteřin,"připouští.

,,A to to těm ženám nevadilo?"dotazuji si.Nevím,jak se řekne anglicky vychovatelka,nebo si možná nevzpomínám.

,,Asi jo.Ale mně to nevadí,"odpovídá vzpurně.

,,S tebou to zřejmě nemají snadné,"pravím s úsměvem.

,,Proč?Já jsem jenom svobodná.Já neodporuji.Já jenom dělám,co mne baví.Vždy když vyskočím na bruslích,připadám si jako bych byla někdo výjimečný,"

,,Ale ty přeci jsi výjimečná,"namítám.Neznám nikoho,kdo by uměl skákat na bruslích jako ona.

,,A ty máš ještě dívčí ideály.Taky jsem si myslila,že každý je nečím jedinečný.Jenže brzy poznáš,že je lehké splynout v šedé moře většiny.Za války možná dřív než bys měla,"pronese ona.

,,Jak můžeš takto mluvit?Vždyť jsi jen o tři roky starší než já.Proč jsi tak zahořklá?Válka za chvíli skončí a život bude nádherný,"tvrdím.Ráda bych tomu věřila.

,,Snad pro tebe,"říká jenom.

Mše končí někdy po půlnoci.Jsem celá zmrzlá a mráz mne štípé do tváří a zalézá pod kožich.

Sotva se ze svatostánku ozvou hlasy,skřípání lavic a kroky,Enin zamumlá pozdrav a ztrácí se do tmy.

,,Není ti zima?"ptá se paní Cliffordová.Ne,vůbec,jenom jsem hodinu stála na mrazu a sněžení,ale je mi vážně vedro,proč jsem si jen neoblékla plavky a nevyšla bosa,že?

Statečně lžu:,,To je v pohodě."

A celá skupinka se vydává k sídle madame Tregonwellové.

Pro jednou jsem tam opravdu ráda a ana nic nečekám,jen se fotonovou rychlostí převlékám do noční košile a skáru do měkkého,brzy vyhřátého pelechu.

Harriet ještě tiše kňourá,když se zahrabává do peřin.Pokusy o nějaké,,Dobrou noc"jsme již dávno vzdaly.I já.


Probouzím se.Místnost kolem mne je chladná,avšak v posteli je příjemné teplo.Dnes je pětadvacátého prosince,což znamená v Anglii jediné:vánoční dárky.

Žaludek se mi stáhne vzrušením.Tuším,že něco dostanu-tedy alespoň od Cliffordových, a možná nějaký sáček bonbonů od Harriet,pouze formalita,samozřejmě.S dárečky paní Tregonwellové nepočítám.Že by mi cosi dávala Klára?Ale kde by na to vzala peníze?Vždyť nemůže jako služka vydělávat tolik,nebo snad ano?Dobrá u královské rodiny snad.A navíc mne zná jen pár týdnů.Nene,stačí,když si něco hezkého popřejeme, a hotovo.

Teď je tu ovšem Enid.Nemyslím,že by mi měla darovat dárek,jenže ona sama asi příliš věcí nedostane.Třeba bych jí mohla nějaký dárek dát.Problémem zůstává co?Nemám moc oblečení na zbyt a navíc by to vypadalo jako dárek vycucaný z prstu,pokud víte,jak to myslím.

Třeba na něco narazím.Nebo mi Harriet dá nějakou čepici nebo šál nebo rukavice,těch mám dostatek,tak bych je mohla nabídnout Enid.I když nevím,zda by stála o nějakou solidaritu.Zřejmě by dar hrdě odmítla.

Tiše,abych nevzbudila pochrupující Harriet(ne že by mi záleželo na tom,aby se dobře vyspala,spíš aby zase nestropila scény) se strojím do svátečních šatů a hedvábných punčoch.

Světla Británie (UPRAVUJE SE)Kde žijí příběhy. Začni objevovat