Světla Británie (UPRAVUJE SE)

Kapitola 38.V národních barvách

,,No to je příšerné,"mručí pan Clifford přes ranní noviny.Namáčí si růžek stránky v čaji,což mi připomíná tátu natolik,že mi do očí vhrknou slzy.

,,Nespálila sis jazyk,Miriam?"stará se paní Cliffordová.

,,Nene.Vše je v nejlepší pořádku,"zalžu.

,,Politici,"bručí nespokojeně můj anglický táta.

,,Drahý,mohl bys přestat namáčet ty noviny do čaje,jinak brzy ušpiníš ten nově vypraný ubrus,"žádá ho důrazně jeho choť.

„Evakuovali 300 000 vojáků z Dunquerku.Vojensky propadák,ale jinak úctyhodný výkon.Však ti Němci ještě dostanou lekci,jen ať počkají!" brumlá pan Clifford.

,,Pokud si nebudeš dávat pozor na ten ubrus,tak se bude evakuovat tenhle barák,"utrousí jedovatě má anglická maminka.

,,Tady se řeší důležité věci,"namítá rozhořčeně pan C. a kouká za zabavenými novinami.

,,Jako třeba ubrus,"nadhodí mírně netrpělivě jeho manželka.

,,Umírají naši chlapci,Heleno,vzpamatuj se a přestaň vyvádět kvůli pitomému ubrusu,"zavrčí.

,,Uvidíme,jak se budeš tvářit,až budeš kupovat nový,"rýpne si moje náhradní maminka.

,,Kdo říkal něco o novém ubrusu?"ptá se vyjeveně pan Clifford.

,,Já,pokud ten ubrus dovedeš do nevyčistitelného stavu,"zasyčí paní Cliffordová takovým tónem,který nepřipouští žádné diskuse.
„Klid,Helen,pár kapek ten ubrus nezničí,"chlácholí ji pan Clifford.
,,Dojdu pro poštu,"ohlásím raději,abych se tady ještě neoctla uprostřed manželské
hádky.Zkušenost říká,že Cliffordovi se moc nehádají,pokud se ovšem do sebe pustí,je to drsné.Musím však říci,že se starají,aby jejich hádky nikdy nepoškodily mne.
Tentokrát máme hodně pošty.Daily mail pro pana Clifforda,psaní od paní Tregonwellové pro mou náhradní maminku nadepsané staromódním ozdobným písmem,nějaká pohlednice rovněž pro paní C. a několik listů pro mne.
Přišly mi vlastně čtyři dopisy.Jeden od rodičů,další od Rebeky a ještě od Jesiky a-světě div se-od Sáry.Ani se nemusím dívat na adresu odesílatele,to úhledné,rovné písmo bych poznala i o půlnoci.
Opatrně projdu válečnou zónou,ve které teď vládne jakési napjaté příměří.
Vlastně mne udivuje,že se Cliffordovi hádají kvůli takové pitomosti jako je ubrus.Nebo je za tím něco úplně jiného a ubrus posloužil pouze jako záminka?
Nejdřív si čtu dopis od rodičů:
„Naše nejmilovanější holčičko,
Doufáme,že se máš moc dobře,že nestonáš ani jinak nestrádáš.
Tady je vše ve starých kolejích,jeli jsme za babičkou Elenou,velice tě pozdravuje a vzkazuje ti,aby sis dávala pozor a také někdy napsala.
Mimochodem,neznáš jistou německou dívku,bydlí nedaleko tvé babičky.Jsou opravdu příšerní! Nějak,zřejmě od jakési vesnické drbny, se doslechli,že jsme židi a nedá nám pokoje!Ani vyjít ven nemůžeme,aby si na nás vesničani neukazovali.Kdysi přátelé,dnes jsme pro ně psi. Babička je z toho dosti smutná,ale pomalu se s tím smířila.
Brzo bude dobře a všichni tě přijdeme uvítat na nádraží.Naši anglickou hrdinku!
Miláčku,tolik bychom ti ho toho ještě napsali,ale nejde dnes psát zcela vše.Vydrž ještě chvilku a budeme si moci promluvit doopravdy.
S nejhlubší láskou שלום,
Tvoji rodiče

Ta rodina!To musela být ta dívenka,se kterou jsem se trochu kamarádila v létě!
Tak je to skutečně taková rodina! Hitlerem prolezlá,zkažená.Kdysi bychom bývali mohly být přítelkyně.V tom „kdysi" před Adolfem Hitlerem.
Otevírám Rebečin dopis.Ten je velmi optimistický a veselý.Velmi obsáhle popisuje,jak šla Rebeka poprvé na nákupy s kamarádkami.Tak rychle dospívá!Ani ne před rokem se prala s kluky a teď...
Zbývá Sářin a Jesičin list.Který mám otevřít první?
Nakonec zvítězí nedočkavost a roztrhnu obálku od Sáry.
Stojí tam:
„Milá Miriam,
Doufám,že tě tenhle dopis zastihne v nejlepším zdraví,tam v Anglii.
Někdy přemýšlím,jak by to bylo,kdybych taky odjela.Možná bychom se mohly vážně usmířit,naživo.Já nevím,přes dopis je to všechno takové divné.
Ani nevím jestli má smysl se omlouvat.Co to slovo znamená?Co změní promiň?
Když si to tak vezmeš,to,že se omlouvá slovem ,promiň',si vymysleli lidi.Kdyby si vymysleli,že se bude omlouvat slovem pes,tak bychom pořád opakovali pes,pes,pes.A co by se změnilo?V boudách by spali promiňové?
No jo.S Ester jsme se taky pohádaly.Vlastně našla tenhle rozepsaný dopis.A bum,urazila se a teď se mnou nemluví.
Achjo. Moc bych chtěla,abychom mohly být spolu.
Nevíš,kdy se vrátíš?
Prosím napiš brzy!
שלום
Sára Š.