Eamë (LOTR ff) ✔️

Elrondova rada

Lord Elrond seděl v kruhu tvořící ostatními zúčastněnými velmi důležité rady a svým pohledem zkontroloval, jestli jsou všichni. Úplně na kraji seděli Frodo s Bilbem. Poté Gandalf a hned vedle Eamë a Legolas. Bylo zde také pár trpaslíků, Glóin, který se účastnil výpravy pro osvobození hory a s ním jeho syn Gimli. Uzavírali to muži. Oba tmavovlasí, jeden ovšem v ošumtělém černém oblečení, s botami pokrytými blátem a také spousty mil. I přes mladě vyhlížející tvář bylo vidět spoustu roků, které prožil. Jmenoval se Aragorn. Zatímco ten druhý, Boromir z Minas Thirit, vyslán svým otcem Denethorem, vypadal vznešeněji a také o tom nasvědčovalo jeho oblečení. U pasu měl připnutý veliký pozlacený roh, který zářil na všechny strany.
Eamë mrzelo, že vedle sebe nemůže mít Faliho, nebo i Sama, Smíška a Pipina. Měla docela strach z celé situace, co se bude řešit.
,, Tak tedy začněme." promluvil Elrond a podíval se na mladšího hobita.
,, Frodo, předlož prsten."
Zmiňovaný se pomalu postavil a se zlatým kroužkem přešel ke kamenému stojanu, na který ho položil. Viditelně se mu ulevilo a s lehčím srdcem se vrátil na místo.
Eamë se podívala na ten zmiňovaný zlý prsten a od té doby od něj nedokázala spustit oči. Měla pocit, jako by jeho zař dosahovala až do Temného hvozdu. Nevěděla, jak by ten pocit popsala, ale měla chuť vstát a to pokušení si vzít. Cítila, že není úplná a někde uvnitř věděla, že právě prsten je ten pomyslný kousek skládačky, který jí chybí, aby byla šťastná. Jak se zlato dotklo kamene, zachvěla se. Legolas si toho všiml a vzal ji za ruku. Eamë vnímala hřejivý stisk, ale v ten moment jí přišel prsten o dost zajímavější.

Začalo se povídat úplně od začátku. Jak si Sauron tajně ukoval Jeden prsten a hromadil zlo. Jak Elendil padl a jeho syn Isildur Temného pána porazil. Prsten, který si vzal mu spadl někde v Kosatcové řece, kde ho našel Smeagol, neboli Glum. V tu chvíli se ozval Legolas, aby řekl zprávu se kterou přijel, totiž že zmiňované stvoření uniklo.
Gandalfa to zarmoutlo, ale pro řešení duležitějších věcí tuto informaci všichni přešli.
Dále následoval příběh dívky, která zahnala zlo. Ta celou dobu poslouchala jen na půl ucha a sledovala prsten. Měla pocit, že na ni šeptá a volá k sobě.
,, A nyní musíme zmínit, zde Eamë." řekl černovlasý elf a pohledem ji vyhledal. Legolas jí jemně poklepal na rameno, aby se odlepila od předmětu na podstavci. Její chování mu dělalo starosti. Dívka sebou trhla a zmateně se rozhlédla kolem. Cítila na sobě všechny páry očí, začala být nervózní.
,, Věřím, že její příběh znáte, ale i přesto by se měl zopakovat." začal lord Elrond a konečně přesunuli pohledy na něj.
,, Samozřejmě mluvíme o statečné Ellë, která i přes to, že věděla jaký osud jí čeká, necouvla a při pomoci paní Galadriel, světlo neselhalo. Totiž místo chlapce, ve kterého zlo tak doufalo se narodila dívka, Eamë." důležitě se na ni podíval.
,, Díky své moci dokázala zahnat svého otce Alcarina a vyhrát, i když ne na vždy."
Tentokrát poslouchala opravdu bedlivě a čím více slov řekl, tím se krčila níž a níž na dřevěné židli. Netoužila to poslouchat znovu a hlavně jí znervózňovaly pohledy ostatních.
,, A tím, že Alcarin čerpal moc z Jednoho, je s ním Eamë jakýmsi způsobem spojena." dokončil. Chvíli bylo ticho. Každý se probíral svými myšlenkami a na prsten před nimi úplně zapomněli. Kromě černovlásky samozřejmě.
Poté promluvil znovu pán Roklinky a to tím nejvážnějším hlasem.
,, To nás přivádí jen k jednomu, prsten musí být zničen. Jinak bude zlo přetrvávat, nikdy neskončí s hledáním. "
Gimli se sebevědomně napřímil a pevně sevřel topůrko své sekery. Rozčiloval ho pohled na zlaté zlo před ním.
,, Tak na co čekáme?" zvolal a vší silou udeřil sekerou do prstenu. V tu chvíli Eamë bolestně sykla a rukou sevřela látku tuniky na srdci. Při úderu ucítila neuvěřitelnou bolest. Zavřela oči a čekala, až bolest odezní.
Legolas se na ni vystrašeně otočil a vzal ji za ruku.
,, Eamë? Jsi v pořádku?" zeptal se s obavami. Dívka rychle přikývla a otevřela oči. Bolest byla pryč. Zato Gimli ležel na zemi a zadýchaně hleděl na svou roztříštěnou zbraň.
,, Prsten nejde zničit žádnou z našich zbraní, Gimli, synu Glóinův." pravil Elrond.
,, Zničen může být jen tam, kde byl ukován. V ohni hory Osudu." vysvětlil a na chvíli se odmlčel, zatímco přejel všechny důležitým pohledem.
,, A jeden z vás to vykoná." dodal. I když šlo o krátkou větu, všemi prošla jako nůž. Nastala dlouhá chvíle ticha a přemýšlení. Eamë věděla, že ona ho vzít rozhodně nemůže, už jen pohled na prsten v ní vytvářel neuvěřitelný a chtivý pocit. To bylo špatné. A tak jen sledovala zamyšlené tváře ostatních. Ticho přerušil Boromir, který nevěřícně kroutil hlavou. Stále se mu nelíbila myšlenka o zničení prstenu, chtěl ho vzít svému otci do Minas Tirith a použít ho jako zbraň proti nepříteli. Vždyť jeho město tak dlouho odolává síle z východu, tak proč nevyužít právě tu věc, která je na dosah ruky? Jenže nikomu jinému se to nelíbilo. A právě ve chvíli rozdílných názorů se strhla hádka. Všichni se překřikovali navzájem a prosazovali svůj názor o kterém věřili, že je správný. Ovšem jen jeden z účastníků rady věděl co je správné. Frodo se odhodlaně zvedl a snažil se překřičet hluk.
,, Já to udělám. Já ho vezmu."

A tak se začala sestavovat družina. K Frodovi se neoblomně přidali Sam, Smíšek a Pipin. Dále jako zastupitel trpaslíků Gimli a dva muži, Aragorn a Boromir. Jako elf zas Legolas. A čaroděj Gandalf. Teď byla otázka týkající se Eamë. Chtěla jet, Mithrandir souhlasil, Elrond také, ale princ Temného hvozdu byl stále proti. Proto se družina ještě ten den sešla, aby se rozhodlo.
Lord Elrond seděl na jednom z křesel, jako všichni, zatímco Legolas nervózně přešlapoval.
,, Legolasi, já chci jít také!" řekla už netrpělivě dívka.
,, A já s tím souhlasím, milý princi. Ona má z nás největší právo a hlavně důvod jít. Dokonce i její povinnost." vložil se do toho Gandalf. Lístek se na ně však zamračil a udělal krok k čarodějovi.
,, Vy mi nemluvte o žádné povinnosti, Mithrandire!"
,, Legolasi, víš o kom tu mluvíme, je to Eamë. Ta která má v sobě sílu, kterou s naším úkolem využije." přidal se sebevědomě Aragorn.
,, A navíc." zvedla prst a široce se usmála.
,, Jdou s námi hobiti, kteří drželi zbraním nejpodobnější motiku. Bez urážky." rychle se na pulčíky otočila. Ti jen chápavě máchli rukama.
,, Už jsem bojovala, sám jsi mě cvičil -."
,, Ano, a jak to skončilo? Otráveným šípem a Namdorovou smrtí!" skočil jí do řeči. Vykřikl to jako smyslů zbavený. Byl unavený, jak se proti němu všichni postavili. Co je špatného na tom, že jí chce ochránit? Jenže to co řekl, si uvědomil moc pozdě. Nejdříve se myslí a pak jedná. Při jeho slovech sebou Eamë škubla a se slzami v očích hleděla na elfa, který jí právě obvinil ze smrti přítele.
,, Tak to by stačilo." utnul to Elrond a postavil se. Ale bylo pozdě. Už to nevrátí zpět. Gandalf seděl s hlavou v dlaních a ostatní kroutili hlavami. Hobiti věděli o Namdorovi a jeho smrti. Dívka jim vše vyprávěla.
Legolasův výraz se změnil z rozčíleného na zničený. Pevně semkl víčka k sobě a sklopil hlavu.
,, Eamë, já..."
,, Ne, Je mi to jasné, teď jsi mi to vyjasnil." přerušila ho rázně a rychlím krokem opustila místnost.
,, To se ti tedy povedlo." okomentoval to Gandalf. Legolas to moc dobře věděl a nejraději by si za to nafackoval.
,, Ale ona půjde, víš to?" ozval se Aragorn. Elrond souhlasně přikývl.
,, Ano, Legolasi. Ona půjde, i kdybys jí ublížil sebevíc."
A princ to věděl, už od začátku to věděl.

Tu noc Eamë probrečela. Dveře měla zamčené a nikoho nepustila dovnitř. Klepal i Fali, který se vše dozvěděl od Legolase, který doufal, že právě na svého kamaráda dívka dá. Ale bylo to marné. Za dveřmi zpívali čtyři hobiti vtipné písně, ale ani to nepomohlo. Snad každý se s ní pokoušeli mluvil alespoň přes to dřevo, ale byl slyšet jen pláč.
,, Je to pravda, Namdore! Já jsem ten, kdo může za tvojí smrt." vzlykala do polštáře.
,, Ale já jsem přeci slíbila, že tě pomstím. A já to udělám, i kdybych měla sama utéct, chápeš?"

Ale věděla, že neuteče. Tak dobrá, jako Fali nebyla a všude někdo byl. V tu chvíli se rozhodla. Zaměří se jen na svou pomstu, třeba ten pocit viny zmizí, možná už jí nebude smutno. Přestane se ohlížet na ostatní. Už nebude ta uplakaná malá holčička. Jak říkal Aragorn, využije svou sílu.

Tak jsem tu s novou kapitolou. ;-)
Omlouvám se, že je tak pozdě...
Každopádně Legolas nám tu Eamë trochu rozbil, že? :-(