Nová služebná?

70.

Měl jsem co dělat, abych si stihl vyfénovat a vyžehlit vlasy. Byl jsem rád, že je nemám dlouhé. Poté jsem se nalíčil a nakonec se oblékl. Vzal jsem si bílé spodní prádlo, soupravu, a na to jsem si navlékl bílé, upnuté šaty. Na bocích měli výstřižky, takže mi byla vidět holá kůže. A přes pas jsem měl fialový pás s přezkou. Fialový byl schválně, abych ladil.
"Jen otevři, já budu v obýváku!" Křiknu na něj, ještě pohlédnu do zrcadla a nazuji si bílé boty na klínku. Poté jsem se vydal do kuchyně, kde jsem nakrájel koláč a donosil občerstvení na stl do obýváku. Tam jsem také zůstal, bokem opřený o gauč a s mírným úsměvem na tváři.
Dvojčátka ihned vlétla do domu, co jim Ed otevřel, a každá mu zlíbala tváře. Začali se na mě vyptávat a táhli ho dál do domu, aby mě už co nejdříve viděli.
Když došli do obýváku, usmál jsem se a přešel k Edovi, kterého jsem si od nich přitáhl k sobě a lehce jej objal jednou rukou kolem pasu. "Tak co Edý, představíš nás?" Zeptám se s úsměvem a hledím na sestřičky. Vidím, jak si mě obě dvě štelují a prohlížejí.
No, uvidíme, jak to celé dopadne, ale věřím v to, že jistě dobře.

Hned co otevřu dveře tak se na mě rozvalí dvě dámy, které zase o něco povyrostli ale jinak stále stejné a energetické. „Ahoj." uchechtnu se a ony mě objímali a líbali na tváře. Jako vždy jsme měli bohatý pozdrav a také pořád dokola mi opakovali, že ji chtějí vidět.
„Určitě si ji vymyslel." řekla pověrčivá Amy. Hned jí to vyvracela Mia, která věřila tomu, že tu někoho mám.
Nemusel jsem jim ani říkat kam mají jít, samy věděli kam chci aby šli.
Natt tam už čekal a usmíval se. Jako vždy skvostný. Sestřičky skoro až ztuhly.
Tedy.. ztuhly. Málem jim padala brada z něho.
Zajímalo by mě, jak jednou budou reagovat, když zjistí, že je kluk. Doufám, že kladně.
Natt přijde ke mě a já mu věnuji polibek. Sestřičky oněmnou. „Mio, Amy. Tohle je Natálie." usměji se. „Natty, tohle je Mia a Amy."
Obě jen něco zamumlali a jen se nevěřícně dívali.
Poté ale jak jim to došlo tak se rozječeli a objali Natta. „Nemůžu uvěřit, že bráška má holku!" vyjekne jedna. „A taky není škaredá, ale přenádherná." hned na to odvětí druhá.

Upřímně jsem se docela dost bál, jak na mě budou reagovat a...jestli to nepoznají.
Avšak když mi v jednu chvíli padly kolem krku, jen jsem hekl a očima zakoulel na Eda. Objetí jsem jim lehce oplatil a po jejich slovech se zasmál.
"Tak to tedy děkuji, ale myslím, že Ed by si s nikým šeredným nezačal." Zasměju se a trochu přitom zjemním hlas, aby byl můj převlek ještě věrohodnější.
"Opravdu jste obě moc krásné, Ed mi o vás povídal." Pousměju se na ně pak a vymaním se z jejich sevření.
Poukážu rukou na gauč. "Sedněte si. Upekla jsem koláč, tak můžete okoštovat mé kulinářské schopnosti." Mrknu na ně s úculkem a Eda uchopím za ruku. Dotáhnu ho na křeslo, do kterého mu pokynu, a poté si sednu na něj.
Vidím, jak nás sestřičky bedlivě pozorují. "Koláče se bát nemusíte, sama si dbám na figuru, takže v tom není nic špatného." Mrknu na ně pak a sleduji, jak si váhavě každá po kousku berou.
"Takže...vlevo je Mia a vpravo Amy?" Zeptám se pro jistotu, abych si to zapamatoval. Ed je představil v tomto pořadí a zmiňoval, že on je rozezná, ale ostatní v tom mají problém. Budu si muset najít nějaké zachytávací body, proto jsem si je bedlivě prohlížel, jako bych to byl já, kdo Edovi někoho schvaluje. A přitom jsem si je chtěl jen zapamatovat, abych nevypadal jako ňouma, když si je popletu.

Lehce jsem se zasmál. První dojem dobrý. Teď ještě je neodradit tím, že není nijak bohatý a také otázky na něj. Dvojčátka budou neodbytné. Takže se zeptají na každý detail.
Chci vědět jak jim vysvětlím, že je vlastně moje služebná. Ale i tak je to pěkný příběh.
Jsem doveden na křeslo kde hned Natt si sedne na mě. Takže on to chce udělat až takto. Nevadí mi to. Obmotám ruce okolo jeho břicha a hlavu dám na rameno.
Sleduji sestřičky, které si vezmou jídla. Jsou velmi kritické, ale soudě jejich výrazů jim chutná. Jak by taky nechutnalo. „Je to skvělé." ozve se první Mia.
Poté mu jen kývnu, že to má správně. Sice vypadají stejně, ale mají lehce rozdílné chování, které se nezapře. Takže když se na to člověk soustředí tak je rozezná dobře.
My se dívali na ně a oni zase střídavě na mě a na něj.
Lehce si povzdechnu. To jsem vážně nečekal, že budou až takto zaražené. „Co? To si přivedu přítelkyni a vy jste hned zamlklé a nic neděláte.. to vám není podobné." vydechnu mírně naštvaně, ale přitom mám stále ten milý podtón.
„Jen.. bráško.. jsi jiný.. usmíváš se." zašeptala Amy. „Jde vidět, že Natálie asi umí zázraky." uchechtne se Mia. „Povězte nám něco o sobě. Zajímá nás kdo dokázal od základu změnit brášku." vezme si další kousek koláče.