Nová služebná?

14.

Po chvíli jsem vedle sebe ucítil nějaký zdroj tepla. Prvně jsem se lehce zamračil, ale když jsem onen zdroj poznal, uculil jsem se a automaticky se k němu přivinul. Ruce jsem obmotal kolem jeho těla a co nejblíže se k němu přisáčkoval. Bylo to tu. Zase jsem byl natisklý na to perfektní tělo, co patřilo mému zachránci. I ze spánku jsem to poznal. To prostě nešlo nepoznat.
On byl jedinečný, výjimečný.
Myslím, že bych ho poznal mezi stovkou cizích těl.
V tuto chvíli mi ani nedocházelo hrozící nebezpečí. Jako by snad mohlo. Ale neměl by to poznat, pokud by mě nějak více neošmatlával.
A takový on není. Snad.

Přibližně po pár hodinách mě vzbudilo horko. Něco se na mě lepilo a já jsem si už odvykl, že vedle někoho spím. Počkat?! vymrštil jsem se zase do sedu. Lehce zrychleně jsem dýchal. Vzpomněl jsem si co se stalo, když mě naposledy takto někdo objal.
Vydechl jsem když jsem uviděl Natálii. Takže se mi to nezdálo a já tady usnul. A ona mě ještě objala. Možná se mi to fakt zdá.
Jemně jsem jí oddělal ruku ze mě. Půjdu zkusit něco ukuchtit. Sám mám hlad a ona bude mít taky jakmile se vzbudí.
Nechal jsem přiotevřené dveře, kdyby se náhodou něco dělo tak abych to slyšel.
Došel jsem do kuchyně a začal přemýšlet co všechno k čemu slouží. To bude težší než jsem si myslel.

Celou dobu se mi spalo dobře, když jsem u něj ležel.
Ale najednou to přestalo a já o to teplo přišel. Nespokojeně jsem zamručel. Až tohle mě probudilo.
Prvně jsem se jen překulil na záda a vydechl. Až pak jsem od sebe oči rozlepil a nechápavě zamrkal.
Ach...měl jsem tak krásný sen. Spát u někoho v náručí, kéž by to byla pravda.
Avšak pak jsem vstal a loudavým krokem jsem se zívajíc vydal na toaletu. Zastavil jsem se u kuchyně. Opřel jsem se o futra a zívl.
"Co tu děláte? Jestli máte hlad, něco vám udělám, je to má práce, měl jste mě probudit." Zamumlám a s dalším zívnutím si protřu oko. Jedno ramínko trička se mi lehce sveze a odhalí tak vystouplou klíční kost.
Přejdu blíže k němu a bokem jej odstrčím od linky.
"Sednout, máte zraněné nohy." Zamumlám pak. V rozespalosti se ve mně projevuje ta osoba, co je zvyklá se o všechny starat a nikdo jí nesmí odporovat. Taková mamka.
V lednici začnu něco hledat. Nějaké jídlo. No, myslím, že v normálním, bdělém stavu, bych to nikdy neřekl a nechoval se takhle...až trochu drze.

Zrovna jsem se snažil přijít na to, jak mi vlastně funguje sporák. Napadlo mě totiž, že bych jí mohl připravit volské oko. Zdálo se mi, že by to bylo nejednoduší z toho co tady mám. Leknu se, když uslyším Natálii. „Nechtěl jsem vás probudit" zavrčel jsem si pro sebe a dále hleděl na sporák. Čím by se to tak mohlo zapínat. Taky vůbec kde je pánvička nebo tak. Nebo co se k tomu vlastně používá. Věnuji jí jenom krátký pohled. Vypadá, že si nepamatuje, že se ke mě celou dobu lepila. Byl jsem lehce stále rozhozen tím, že jsem se jí snažil před tím políbit. Nemohl jsem se na ní dívat dlouho. Ale měla tak nádherné oči.
Nechápavě na ní zamrkám, když mě bokem odstrčí od linky. Od kdy je taková nadrzlá.
Normálně by mi to vadilo, ale teď jsem byl spíše štastný, že se vrací do dobré podoby.
„Povězte mi o vaší noční můře co se vám zdála." řekl jsem po chvíli odhodlání. Třeba se jí uleví když si o tom promluví a taky třeba o ní něco se dalšího dozvím. A budu jí moct obejmout.
Je nesprávné ji chtít za takovýmhle účelem obejmout, ale ta vůně, to tělo. Nemohl jsem prostě odolat.

Trochu jsem se zarazil a z lednice jsem na sektorku položil nastrouhanou mozzarelu.
Jak ví, že jsem měl noční můru? No...asi si to domyslel, potom, co se mi přihodilo.
Všimnu si vyndaných vajíček a z jedné skříňky vytáhnu pánvičku.
"Jen...vzpomínky, nic víc."
Lehce se pousměju a zapnu sporák.
Štěstí, že k němu jsem zády, jinak by viděl, jak se červenám. Vzpomněl jsem si totiž na to, jak se zlý sen změnil v krásný. A zase díky němu. Ne, to mu říci nesmím.
Rozhodně ne to, jak si mi o něm zdálo. Měl by mě za úchyla.
Nevím, jestli by se mu líbilo vědět, že se jeho služebné, kterou má on za podřadný odpad, o něm zdálo.
Zručně jsem na pánev rozbil čtyři vajíčka, každé do jedné prohlubně. Mezitím jsem si vedle začal připravovat sýrovou směs, kterou to pak posypu. Mňam, už se na to moc těším. No, snad mu tedy nevadí, že si dám také. Mám hlad.