Když jsme přiletěli na Krétu tak mě Zayn musel budit a proto jsem ho skoro seřval, ale pak jsme šli normálně přes halu pro naše kufry.
Pak jsme s klukama vyběhli z letadla a začali jsme různě skákat jako ne úplně, ale prostě jsme byli šťastný.
Asi po 15 minutách jsme se všichni uklidnili a mohli jsme jít na hotel. Jako mě se nechtělo pěšky proto jsem se hádal s oběma, ale nevím jak to dopadne. Vlastně ani nevíme jak daleko je ten hotel na kterým máme rezervaci.
,, Půjdem pěšky je to jen kousek a navíc můžeme se hned trochu projít... Hmm? " ,, Fajn.. " Šli jsme neurčitým směrem, ale snad tam dojdeme v pohodě a neztratíme se. Bylo by to dost špatné kdyby jsme se ztratili.
Došli jsme hotelu a já začínám být mírně nervózní. Všichni máme pokoje v druhém patře, Já 23, Zayn 22, Nick 24.
Vešel jsem do prostorného, světle vymalovaného pokoje s balkonem, ze kterého jde vidět k moři. Je to moc hezký výhled.
Povlečení bylo nečekaně bílé a překvapilo mě, že tady byli dvě postele. Kdybych toho byl schopný a nebyl bych líný udělám si z těch postelí letiště. Prostě bych je spojil do jedné abych se mohl pořádně roztáhnout a spát.
Zvykl jsem si totiž na hodně místa na posteli tak ani nevím jestli tady budu schopný usnout. Asi ne.
Kufr jsem odložil pryč s tím, že si zítra všechny věci složím do skříní co tady mám. Stejně to neudělám tak jako pokaždé.
Půjdu za klukama a překecám je ven. Tak snad půjdou. Mohli by protože nechci jít sám.
Ještě než stihnu vyjít a jít ke klukům někdo jemně zaklepe na dveře. Stejně jako mamka, taky klepe strašně opatrně a jemně.
Ovšem když jsem otevřel tak tam nikdo nebyl, ale byl tam růžový lístek s nějakým nápisem. Netuším kdo to byl a to se mi jako hodně nelíbí.
' Dneska v 7 na pláži, budu tam čekat. x '
Kde ten člověk bere tu jistotu, že tam jako budu by mě zajímalo.
Neřešil jsem to a vážně jsem šel za klukama a vážně se mnou šli. Jako divím se, protože můžou být unavený nebo něco, ale prostě jsou se mnou místo toho aby si šli lehnout.
Byli jsme venku a šli jsme na nějakou louku, která byla kousek od našeho hotelu takže by jsme se ani neměli ztratit, tak snad to tak bude. Mám dojem, že ani nevíme kam jdeme. Jako chceme dojít na louku, ale nikdo neřekl, že tam vážně dojdeme protože nás znám a pokaždé máme nějaký plán, ale nikdy se to nepovede dodržet.
Asi po hodině mě to venku přestalo bavit tak jsem s omluvou a s výmluvou na únavu odešel zase do pokoje. Lehl jsem si do postele a snažil se ještě spát, tak snad usnu aspoň ještě na nějaký čas.
Usnul jsem se a probral mě hlasitý hrom z venku a křik z vedlejšího pokoje. Hodně vysoký hlas a netuším kdo to je.
Šel jsem tam a zaklepal jsem i když to podle mě nemělo cenu protože ten člověk měl odemčeno proto by tam mohl přijít kdokoliv a ani by o tom nemusel vědět.
Byl to kluk asi v mém věku a objímal se. Asi se hodně bojí.
Přišel jsem k němu a vlastně jsem ho vzal do náruče abych ho odnesl k sobě do pokoje protože při dalším hromu se začal klepat a při blesku se lekl jakmile ozářil celý pokoj.
Dost mě překvapuje jak je ten kluk lehký.
Půjdu s ním ke mě do pokoje, protože mám okna na druhou stranu a tmavé závěsy.
Položil jsem ho do volné postele a šel jsem zatáhnout okna, aby nebyli ty blesky tolik vidět.
Už vím proč tady mám dvě postele. Aspoň nějaké využití ta volná postel má když já jí nepoužiju.
Pak ten kluk chtěl jít vedle mě a já mu to dovolil protože nechci aby měl celou noc špatný spánek kvůli tomu, že je venku bouřka.
Usnul jsem poměrně hodně rychle a docela dobře protože jsem cítil jak se ke ten kluk mě při každém hromu víc přivine, ale nevím jestli mi to je příjemné nebo není.
