,, Za Harrym? " ,, Odkud víte jeho jméno? " ,, Z průkazu.. " Proč mi to nedošlo?
,, Jo.. ",, Víte kudy.. " Usměje se a jdu od ní pryč. U Harryho v pokoji byl doktor a možná už je Harry vzhůru. Bylo by to moc dobře.
Vejdu dovnitř a oba se na mě otočí.
,, Louisi. " Přijdu k němu a obejmu ho.
,, Tak snoubenec? " Zašeptá abych to slyšel jenom já.
,, Jo.. " Zasměju se.
,, Kde je Des? " ,, Doma na gauči. " ,, Není mu nic? " ,, Ne.. "Odtáhne se a jemně mě políbí.
Po odtáhnutí se usměje a lehne si zpátky na postel.
,, Pak si s tebou promluvím. To teprve bude výslech. ",, To mi neuděláš. Nesmíš. " ,, Ale jo. " Ten doktor už tady není.
,, Ale necháme to na jindy.. ",, Dobře.. Říkal jsi, že jsem nádherný? Měl jsem co dělat abych se nezasmál. ",, Ty jsi byl vzhůru? Harry do háje. " Začnu se smát.
,, Byl jsem domluvený s doktorem aby ti řekl, že jsem v bezvědomí... Věděl jsem o tobě celou dobu.. Čekal jsem až někam odejdeš abych se jakoby mohl probrat... Jsem blázen, ale ty víš, že do tebe.. " Usměju se.
Začalo mi všechno do sebe zapadat.
,, Proto se ten doktor smál.. I ta sestra. " ,, Jo.. " ,, Tsss... Kdybych neodešel? " ,, Tak bych počkal až usneš... " ,, Ach tak.. Víš jak jsem se bál? " ,, Věřím ti.. Taky bych se bál. " Natáhne ke mě ruku a pohladí mě po tváři. Chytnu jeho ruku a natisknu se na ní.
,, Ta ruka i to koleno je pravý? " ,, Jo.. Bohužel. " ,, Dobře... Budu ti věřit.. " ,, Děkuju. Jak to vzala máma? " ,, Složila se.. Ale už je v pohodě.. " ,, To ne... Nechtěl jsem... " ,, Hazz shh.. " Začal potichu brečet a já si k němu sedl.
,, Hazz už je v pohodě... Podívej se na mě.. Nic se nestalo dobře? " obejme mě a pevně se ke mě natiskne. Divím se, že má takovou sílu.
Za chvíli se uklidní, ale nepustí mě. Nechci ho moc pevně objímat, protože nevím jestli ho něco někde nebolí.
Trochu víc ho stisknu, ale ne tolik.
,, Loui... Můžu? " ,, Jasně.. " Sáhne mi do kapsy a vytáhne telefon.
,, Hah.. Volala ti sestra.. " ,, Jo... Už předtím. Jak jsi zjistil můj pin? " ,, Já ani nevím.. Jen mě napadlo tam dát jedno datum a bylo to ono.. " ,, Jaký datum? " ,, Ty víš.. " ,, Jo... Změním to. " ,, Neměň to. " ,, Tsss... Tebe mám poslouchat? " ,, Ano. Jednou jsme spolu tak mě budeš poslouchat. " ,, Hah.. " ,, Nesměj se. Myslím to vážně. Přišla ti sms. Od Lot. " ,, To je sestra.. Co mi napsala? " ,, Že tě zabije. " ,, Nevšímej.. " ,, Ok.. Napíšu jen sestře. " ,, Napiš.. " ,, Fajn.. Dík.. " ,, Zase? " ,, Síla zvyku. " Usměje se a vrátí mi ho zpátky do kapsy.
,, Neměl jsi jet domů? " ,, Měl.. Ale zůstanu.. " ,, Dobře.. Můžu se ještě na něco podívat? " ,, Jo.. Jasně. " Opět mi vytáhl telefon a najel na kontakty.
,, Tak medvídek? " Začervenám.
,, Odkdy? " ,, To nevím.. Dlouho.... Ale teď mi řekni co ti vrtalo hlavou než jsi udělal to co jsi udělal? " ,, Já.. Zpanikařil jsem.. " ,, Co se stalo? " ,, Přeběhla mi přes cestu srnka.. Lekl jsem se a stočil jsem to abych ji nesrazil... Des začal štěkat a skončil jsem ve stromě.. Nekecám, že jsem viděl celej život před očima.. " Pohladím ho po ruce.
,, Myslel jsi to dobře nemohl si vědět co se stane.. " ,, To ne.. Kdybych to věděl stočím to na druhou nebo... Nebo prostě zareaguju jinak.. " ,, Hazz.. Skončilo to dobře.. Mohlo to být horší.. " ,, Mohlo?! " ,, Uklidni se Hazz.. " ,, Louisi já se bojím sednout do auta... Mám z toho trauma chápeš mě? " ,, Chápu tě, ale nepomůžeš si tím, že se budeš zbytečně víc stresovat. " ,, Ale chápeš mě? Já se bojím... Prostě mám strach... " Obejmu ho a nechávám si od něj namáčet triko slzami.
,, Prostě se bojím.. " ,, Pomůžu ti s tím.. " ,, Dobře... " Pohladím ho po zádech a nechám ho se odtáhnout.
,, Chci domu.. " ,, Neboj.. Pustí tě.. " ,, Chci si lehnout k Sisi a nechat se od tebe objímat.. " ,, Rád si k tobě lehnu.. " Usměje se a trochu se posune.
,, Na to koleno si nezvyknu.. Na tu ruku už vůbec.. Co mám vlastně s tím kolenem? " ,, Neřekli ti to? " ,, Řekli, ale nevnímal jsem. " ,, Nalomené.. " ,, Wow.. To znamená, že není úplně zlomený? " ,, Není. " ,, Takže ho mám jenom štípnutý? " ,, Asi.. Já neviděl rentgenový snímky.. " ,, Ach.. Já se neotočím.. Proboha! " ,, Hazz klid notak.. Nešil.. " Přitulím se k němu a obejmu ho.
,, Nemůžu tě pořádně obejmout. " Zesmutnil.
,, Obejmu tě kdykoliv budeš chtít... Budu tě držet tak dlouho dokud tě neudusím.. " ,, Ty mě můžeš dusit maximálně něčím jiným.. Ještě si to užiju.. " Usmál se.
,, Ty seš.. Já se snažím být romantik a ty tady mluvíš o zadušení.. " ,, Ano. Změnil jsi mě. '' ,, Nevím o tom.. " ,, Tak ty o tom nevíš? " ,, Nebyl jsem u toho.. " ,, Tak ty jsi u toho nebyl? " ,, Ne já přes léto vždy tvrdě spím.. " ,, Loui.. Zase kecáš. " ,, Nekecám. " Sedl jsem si a podívám se mu do očí.
,, Ty kecáš. Protože já u toho nebyl a nevím s kým mě podvádíš. " ,, Zlato? Já tě podvádím? " ,, Říkám, že jsem u toho nebyl... Bůh ví kdo to byl. " ,, Zlato já? Já tě podvádím? Děláš si prdel? Co ze mě děláš? " ,, Dělám z tebe nejlepšího člověka na světě... Protože jsi... Nejlepší osoba která mi zkřížila cestu.. " ,, Teď se to snažíš vyžehlit? " ,, Marná snaha? " ,, Ne.. " ,, Dobře.. Jsem rád, že jsi do mě v tom letadle narazil, protože kdyby jsi nenarazil do mě, ale do někoho jiného tak by jsme se nedali dohromady.. Víš, tvoje mamka mi říkala, že jsi snil o tom, že mě někdy poznáš. " ,, To jsem nikdy neřekl. " Začal se smát takže řekl.
