Když jsem si dobalil tak jsem si dal sprchu a šel jsem si lehnout protože jsem byl dost unavený. Louis za mnou za chvíli přišel a lehl si vedle mě proto jsem se pro sebe usmál a víc jsem si k němu lehl protože když jsem u Louise blízko líp se mi usíná a nevím jestli se mi to zdá protože mám pocit jakobych na něm začínám být závislý, ale to se mi podle mě jen může zdát.
Usnuli jsme a když jsem se vzbudil tak Louis nikde nebyl, což mě trochu zaráží, ale za chvíli by se mohl vrátit protože bez sebe navzájem dlouho nevydržíme teda si to aspoň myslím.
Vylezl jsem z postele a vytáhl jsem si moje oblíbené černé těsné džíny, bílé triko s krátkým rukávem a přesto si přehodím košili. Věci, které jsem měl na sobě jsem dal do kufru a snad mám vážně všechno. Když mám všechno zabalené tak jdu za Louisem do jeho pokoje.
,, Loui? " ,, Hmm? " ,, Kde jsi? " ,, Balkon.. " Usmál jsem se a stoupl jsem si vedle něj abych se mohl opřít o zábradlí stejně jako on. Slušelo mu to protože na sobě měl černé triko s bílými tepláky. Nechápu kde to vzal, ale to triko na sobě už měl za tu dobu co jsme tady byli.
,, Lásko sluší ti to. " ,, Děkuju. " Políbil mě na tvář a opřel se mi o rameno.
,, Teď ti to nevadí? '' ,, Ne. Už ne tolik jen si na to ještě musím pořádně zvyknout pak už to bude v pohodě. '' Louis se na mě jen usmál a přikývl mi.
Jen jsme tak stáli a koukali jsme na moře, kde se stalo hodně věcí. Budu na to rád vzpomínat.
,, Víš, že za pár hodin tohle všechno skončí? " přikývl jsem mu protože to vím a moc nechci si to připustit.
,, Půjdeme do pokoje? " ,, K moři. " ,, Dobře.. Přes zábradlí nebo okolo? " ,, Jak chceš. " ,, Takže můžeme okolo. " ,, Kdo tam bude dřív. " ,, Počkej na mě. " Vyběhl jsem ven a doběhl jsem na molo kam jsem chodil pořád. Louis běžel jen kousek za mnou a před molem spadl proto jsem se začal smát než jsem k němu šel.
,, Nestalo se ti nic? " Zasmál se a zvedl se proto jsem se nad tím jen usmál a šel jsem pomalu za ním.
,, Tohle není fér. Lekl jsem se. " ,, Ou to mě mrzí.. " ,, Teď vážně nic se ti nestalo? " ,, Ne.. " Usmál jsem se a Louis mi sundal košili kterou prostě pustil na zem. Pak mě chytl za ruku a udělal se mnou otočku.
,, Ukradnu tě a budeš pořád vedle mě aby jsi nebyl moc daleko. " Udělá se mnou další otočku a přitáhne mě k sobě.
,, Potom tě budu muset neochotně pustit aby jsi mohl jet s mamkou domu.. " Usmál se a jemně mi zvedl skloněnou hlavu a políbil mě. Ruce mi dal na boky a natiskl se na mě. Po chvíli se odtáhl a jen mě pevně objal.
,, Harry, Louisi za chvíli jdeme, tak aby jste to věděli. " ,, Dobře. " Zayn s Nickem k nám přijdou a všimnu si jejich spojených rukou. Usmál jsem se protože jim to sluší a udělá totéž co já.
,, Sluší vám to.. " ,, Dík.. " ,, Někdy všichni čtyři půjdem ven.. " ,, No to nevím. " ,, Proč? " ,, Já nechci moc pozornost.. Víš nic proti tobě Louisi. " Louis se usměje a jen přikývne takže chápe.
Šli jsme si pak pro kufry a mohli jsme jít na letiště, kde to pět bylo hrozně plné jako pokaždé.
Louise jsem chytil za ruku na které se mnou propletl prsty a sedli jsme si do letadla. Jsem klasicky u okna a Zayn jako vždycky u uličky. Mezi náma sedí Louis s Nickem. Nečekaně Louis vedle mě. Jsem rád, že je vedle mě.
Pohladil mě po stehně proto jsem se na něj podíval a usmál se. Netuším čemu se směje a dost by mě to zajímalo.
,, Věříš mi, že nechci zpátky? " ,, Jsem schopný.. " Usměju se nazpátek a nechám ho aby mě hladil po stehně. Bylo to hodně příjemné proto jsem cítil, že budu spát jestli bude pokračovat.
,, Děkuju Harry. " ,, Za co? Nic jsem neudělal. " ,, Za to, že jsi. " Dojímá mě jako neříkám nic.
,, Otevřel jsi mi oči.. Ztratil jsem se a ty jsi mě dovedl na cestu. " Nebudu nic říkat, nemám potřebu a hlavně ani nevím co bych měl.
,, Byl jsem zamotaný.. Zakopl jsem, ale pořád jsi byl někde u mě a dokázal jsi mě zvednout... " ,, Loui stop... " ,, Jsi... Prostě Harry. Můžu ti něco říct? " ,, Kdykoliv. " Natočí se celkově ke mě a pustí moje stehno aby si na mě mohl natáhnout nohy a celkově se posune mým směrem. Taky mě pohladil po tváři a tomu jsem se usmál.
,, Miluju tě. " Pohladím ho po stehně a opětuji jeho slova. Snad poprvé co jsem mu to řekl a Louis se tomu usmál. Taky jsem se o něj víc opřel a vážně jsem byl schopný usnout.
Nečekaně jsem vážně usnul a Louis mě pak budil když něco chtěl.
