Ráno se probudím sám.
Louis nebude daleko, podle mě si šel pro kafe jak každé ráno. Zjistil jsem včera ráno, že když Louis si jde ráno pro kafe musí jít ven. Možná je to zvyk z toho když ještě kouřil, že chodil ven. Viděl jsem ho nekouřil, ale seděl na lavičce v parku přes silnici. Stejně jako teď.
Jde nazpátek a nevšiml si mě přesto, že mám okno dokořán.
,, Věděl jsem, že se za chvíli beze mě probereš.. " ,, Nikdo mě neobjímal.. Zvykl jsem si na to. " ,, Šíleně jsi si zvykl. ",, Jo.. Vždycky jsi ke mě ráno hodně natisklý takže když odejdeš poznám to.. ",, Medvídek.. K těm jsem vždycky natisklý. Ať už je jakýkoliv. Jen k tobě jsem natisklý nejvíc, protože jsi nejlepší medvídek. " ,, Tvůj. " ,, Jasně, že můj. Nikoho jiného. Nikdo nemá šanci mi tě vzít. " Usměju se.
,, Já ti říkal, že se mě už nezbavíš.. " ,, Nedělá mi to žádný problém. Nerad bych se tě zbavil.. Jak ti vlastně dopadl ten meeting? " ,, Dobře. Oficiálně se to řekne až dneska, což mi připomíná, uteču ti na pár rozhovorů.. Chtějí vědět proč jsem se tak rozhodl, znáš to.. " ,, Jo.. Stihl jsem poznat z každého tvého rozhovoru co jsem viděl nebo slyšel. Pustím si to. " ,, Nic jiného ti nezbyde. " ,, To si myslíš už nějak moc ne? " ,, Pořád jsem namyšlený.. To už mi zůstane. " ,, Jsi. " Zcela vážně se na něj podívám.
,, Vážně? " ,, Ano. Jsi můj namyšlený blázen. " ,, Idiote. " ,, Tss... Ty snad nejsi? " Zazubí se.
,, Idiote. " Začnu se smát stejně tak Louis.
Do desíti jsme byli spolu, pak Loui zmizel s tím, že se večer zase vrátí.
Bavili jsme se celou dobu o tom jak to bude teď když ukončil svojí dlouholetou kariéru zpěváka, chce vážně jít do školky. Chci aby mu to vyšlo.
Zapl jsem televizi s pocitem, že už tam bude a měl jsem štěstí, protože zrovna jsem chytl kousek po začátku.
Mluvil o tom, že ho přestalo zpívání bavit a taky tom, že má jiný plán a to zpívání by mu to jen ztěžovalo.
,, Dobře.. Louisi co tě k tomu vedlo? " ,, Přestalo mě to bavit, jak jsem řekl. " ,, Myslíš, že se ke zpěvu opět někdy vrátíš? " ,, Možná jo, možná ne.. Já nevím co bude za pět minut natož za pár let. Možná jednoho dne opět vylezu na pódium a začnu psát další texty, ale ta šance je docela mizivá... Takže zatím v žádném případě ne. " Zasměje se.
' Pořád stejné odpovědi jako pokaždé. '
,, Viděla jsem, že máš nového přítele, je to z části i kvůli němu? " ,, Ne.. Chtěl ať si to rozmyslím.. " Usmál se. Pak si to s ním vyřídím.
,, Řekneš nám něco o něm? " ,, Já ho nechci tahat tady do toho, protože nechci aby na jeho jméno byl nějaký hate.. " ,, Dobře.. Co máš v plánu dál? ",, Půjdu učit, ale když budu mít čas tak sem tam nějaký text napíšu.. Jen když ovšem nebudu s přítelem. " ,, To je od tebe moc milé Louisi. Musí pro tebe moc znamenat.. " ,, Víc než si kdokoliv dovede představit. Nejde vyjádřit jak moc pro mě znamená. " ,, My si teď dáme chvíli pauzu a po reklamě budeme pokračovat dál. " Usměju se. Louis mě dojímá. Nejradši bych k němu teď přišel a objal ho. Řekl by jsem mu totéž co on a nechal bych ho hladit mě po zádech a nebo čechrat ve vlasech.
,, Jsme tady zpět s Louisem Tomlinsonem, který chce skončit svojí pěveckou kariéru a pevně doufáme, že nám ještě něco řekne. Takže Louisi mám tady na tebe pár otázek, které by jsi mohl zodpovědět, chceš? " Přikývne.
,, První. Jak dlouho jsi s přítelem a jestli s ním jsi šťastný. " ,, Nejsme spolu moc dlouho, není to ještě ani měsíc.. Jsem s ním nesmírně šťastný. Myslím, že šťastnější být nemůžu. " ,, Dobře. Další je víc osobní. " ,, Neodpovídám. " ,, Dobře.. Třetí je jak jste se dali dohromady? " Začne se smát. Já ty lidi jednou zabiju.
,, Schovávali jsme se před novináři... Není to nijak extra romantika, ale stalo se to tak, věci se špatně ten večer vyvinuli. " Takže on to chtěl udělat jinak?
,, Wow.. Teď otázka čistě na něj, chceš jí zodpovědět? " ,, Můžu si jí přečíst? " ,, Jasně.. " Začne se neuvěřitelně smát. Vůbec nechápu.
,, Jako sorry, ale na to odpovídat vážně nebudu.. Zajímalo by mě kam na tyhle otázky ten člověk chodí, protože ať kdekoliv řeknu, že mám přítele tak tam přijde tahle otázka. Pokaždé je to stejný člověk... Nevím co z toho má, když pokaždé řeknu to samé a to nebudu odpovídat. " ,, Chápu to, je to nemilá otázka co se týče jeho života.. Další otázka je opět na tebe a to jestli půjdeš učit si školy nebo školky? " ,, Do školky, protože miluju děti a sám jsem odmala vedený abych se staral o mladší, takže ta školka. Vím, že ve škole by to bylo vlastně to samé, ale s těmi dětmi ve školce je to jak to říct.. Přece jenom lepší než ve škole.. " ,, Proč myslíš? " Je mi teď jasné, že si myslí co to řekl, ale jak ho znám tak odpoví.
Zbytek jsem dokoukal a občas jsem se začal smát, protože Loui měl zvláštní odpověď které se smál i on sám. Musím si to s ním potom vyřídit. Obzvlášť ty na které nechtěl odpovědět.
Do večera jsem vyšel další schody a už jsem šel rychleji než včera takže to jde. Tomu doktorovi jsem se omluvil kvůli včerejšku, přijal to a řekl, že se mu to občas stává takže mu to nevadí. Byl jsem unavený, ale chtěl jsem čekat až přijde Louis. Je skoro devět a pořád tady není. Vážně ho jednou zabiju.
Přišel až v půl desátý.
,, Lásko omlouvám se.. Zdržel jsem se. Klidně jsi mohl spát, jsi unavený, že? " Obejme mě a dá mi polibek do vlasů.
,, Zabiju tě. " ,, Říkám omlouvám se.. " ,, Však já vím. Lehni a jdeme spát.. " Usměje se a s jeho přitulením za chvíli usneme.
