'Moc.

88 2 0
                                    


Louis

Jsem rád, že mě vyslechl. Ví to jen rodina a Thomas.
Moc pro mě znamená a kdykoliv mu něco řeknu tak pro mě znamená ještě víc. Nedokážu si představit, že by náš vztah měl skončit. 

,, Ochráním si tě.. " ,, To nemůžeš zvládnout.. " ,, Dokážu. Budu pořád u tebe, zvládnu to. " ,, Nejde mě hlídat 24/7.. " ,, Jsi u mě nejmíň 24/5.. Ty dva dny to dám. " Usměju se a nechám ho při myšlence.

,, Jsi blázen. " ,, Do tebe. " Odtáhnu se od něj a jemně ho políbím. Odtáhnu se a znovu se opřu o jeho rameno.

,, Baby you light my world like nobody else.. " ,, Vážně? " ,, Ach. Ano.." ,, Nevzdychej mi tady.. Vím, že jsem skvělý, ale nic nedělám a ty si tady vesele vzdycháš. " Trochu posmutním a lehnu si na záda.

,, Klidně ti zavzdychám jinak.. Hlasitěji.. " ,, Hazz? Nevím kdo jsi, ale vrať mého Harryho do kterého jsem se bezhlavě zamiloval a kterého bezmezně miluji.. Neříkám, že se mi tenhle Harry nelíbí jen začíná být horší než já. ''  ,, No neříkej.  " ,, Říkám.. " Sedl si mi na stehna nebezpečně blízko mého klínu.

,, Tak tím pádem klidně můžu slézt, že? " ,, Nemůžeš. " ,, Proč ne? " ,, Protože když slezeš tak si sedneš a když ne tak si nesedneš.. " ,, Chceš abych nebyl schopný si sednout? ",, Ano. ",, Wow. Má mi to lichotit? ",, Mohlo by. ",, Jsem potěšen. " Políbí mě a nechá mě abych si sedl. Jelikož má sundané triko je to pro mě jednodušší než kdyby ho měl. Začnu mu bloudit rukama po těle a sundám mu přebytečné oblečení. Zaseknu ruce na jeho zadečku a začnu si hrát. Potichu vzdychne a já ho druhou rukou štípnu do boku.
Poskočí a tím se hne pánví proti mě.

,, Tak vy takhle pane Tomlinsone? " Zasměje se.

,, Ale víte doufám, že jste stále téměř oblečený a já nahý? " Zatvářím se nevinně a usměju se.
,, Netvařte se nevinně. ",, Chceš mi vykat doll? " ,, Ano.. " ,, Dobře..  Chceš si sednout? " ,, Ne.. " ,, Dobře. Tak si lehni na břicho. " ,, To by jste si přál. " ,, Moc. " ,, Co když to neudělám? " ,, Dostaneš trest. " ,, Chci ho. " Sundám ho ze sebe a stoupnu si. Dojdu k druhému kraji postele a počkám jestli za mnou půjde nebo ne.

,, Hazz jestli nechceš nedělej to.. " ,, Dobře. Pojď sem a podej mi rovnou i oblečení... Nebo ne a jen pojď sem. " Bojím se co má v plánu, ale nechám se zlákat.
Lehnu si a nechám ho sednout si na moje stehna.

,, Hazz jestli vážně nechceš nemusíme.. Nechci aby jsi to dělal když nebudeš chtít. " ,, Chci to. " ,, Dobře. " Políbí mě a nechá se položit na postel. Jenže nedoděláme skrz Harryho bolavé koleno.
,, Lásko necháme toho.. " ,, D-dobře.. " ,, Jen ti pomůžu s tím tvým problémem. " Usměje se a nechá mě.

,, Už ti dlužím dvě protislužby. " ,, Ne... Už jen jednu. " ,, Dobře. " Usměje se.

Po jeho orgasmu ho nechám vydýchat a lehnu si vedle něj. Je už skoro pět ráno.

,, Zlato za tři max čtyři hodiny jdeš domu. " Zvedl se a podíval se na mě.

,, Jsem šťastný. " Objal mě a hrál si na mém hrudníku.

,, Miláčku miluju tě. " ,, Taky tě miluju. " Políbím ho a nechám si od něj vpléct ruku do vlasů.
Odtáhl se a sedl si. 

,, Nevíš, kde mám oblečení? " ,, Měl jsi ho na posteli. " Podíval se a začal se smát když si ho všiml skoro hned vedle sebe.
'
,, Copak? Jsi nějaký překvapený, že je vedle tebe. " ,, Nejsem.. Jak bych mohl? " Zasměju se a pomůžu mu.
Lehl si a objal mě kolem pasu.

,, Takhle je mi dobře. Ty vedle mě. Nikdo jiný. " ,, Nejlíp. " Ještě jsme si chvíli podívali, ale pak jsme zůstali potichu a já jsem za to rád, protože tímhle tichem si řekneme všechno, co nedokážeme vyjádřit.

Leželi jsme až do sedmi a pak nás to přestalo bavit a proto jsme šli z pokoje. Harry si chtěl ještě jít schody proto jsem šel nahoru a počkám až mě dojde.

,, Nemusíš pospíchat.. " ,, Chci to mít za sebou. " ,, Dobře. " ,, Proč jsi ode mě tak daleko? " ,, Máš inspiraci.. " ,, To jsem moc rád, ale ta inspirace je moc daleko. " ,, Můžu jít do horního patra.. " ,,Ne. Stůj. " Zasměju se a sednu si na horní schod.

Za půl hodiny vyjde až ke mě a stoupne si mezi moje nohy. Pohladím ho po zadních stehnech a přejdu mu na přední až ke kolenům.

,, Hazz, stále tě to bolí? " ,, Ještě trochu jo.. Už je to mnohem lepší než předtím. " ,, To jsem rád. " Jemně mu podkopnu nohu a nechám ho na sebe spadnout.

,, Blázne. " Zvednu ruce a nechám se od něj políbit.
Po odtáhnutí si stoupne a usměje se.

,, Jdeš taky? " ,, Plánuju. " Vzal jsem ho za ruku a šel jsem s ním.
Došli jsme do pokoje a Harry si sedl na postel.

,, Počkám do celý a potom si dojdu pro kafe a půjdu ven. " ,, To je dobrý plán. " ,, Je. " ,, Ty jsi zvyklý když jsi kouřil, že? " ,, Ano. Vždycky jsem šel na balkon s kafem, s krabičkou a musím tam mít ticho. Dokud jsem neměl kafe tak jsem si nezapálil. " ,, Zvláštní. " ,, Budeš taky chtít něco? " ,, Ne.. Nesnesu to, protože jak s tím dělám pořád tak mi přestali všechny tyhle věci chutnat.. " ,, Wow.. Chudáku můj. Ani... " ,, Nic. " ,, Dobře. " Snažil jsem se.
Přišla Anne a já šel uskutečnit plán s kafem a lavičkou venku.

Vyjdu ven a jdu rovnou na lavičku na které sedím pokaždé. Takže je na mě hezky vidět z Harryho okna.
Věřím mu v tom, že ten strach překoná a jednou bude zase jako dřív. Jednoho dne bude všechno v pohodě.

Moc mi na něm záleží. Nechci aby měl pocit, že to s ním nemyslím vážně. Jde mi o to, aby ode mě měl veškerou podporu, kterou bude potřebovat. Kdykoliv se o mě může opřít když mu dojde energie a nebude mít sílu jít dál.

Dopil jsem a šel zpátky k Harrymu. Jenže skončil jsem u země skrz podkopnutou nohu.

Karty (Larry)Kde žijí příběhy. Začni objevovat