Nevím jestli mu to chci říct nebo ne. Co když ode mě odejde?
Pořádně se na ten test zaměřím a začnu brečet víc než předtím. To není možné přeci. Nemůžu čekat dítě.
Louis
Jsem strašně rád, že mi medvídek zavolal tu záchranku nevím co bych bez něj dělal. No, vlastně už nic.
Zítra jdu jakoby dom a strašně se těším. Nesnáším nemocnice.
Harry mi pak napsal smsku kterou vůbec nechápu.
' Lou miluju tě <3 Bylo mi s tebou krásně. '
vážně vůbec nechápu co tím myslí a kam tím směřuje.
Zavolám mu a po pár minutách mi to vezme.
,, Hazz, miláčku co se děje? " ,, Utečeš... " Vzlykl.
,, Proč? " Nechápu ho.
,, Určitě utečeš.. Nebudeš se mnou chtít mít nic společného.. " ,, Lásko co se děje? " ,, Zítra... Ti to řeknu.. " ,, Miláčku... Přestaň plakat a snaž se uklidnit dobře? ",, Dobře.. ",, Zlato ať je to cokoliv moc tě miluju a nenechám tě odejít ani tě od někoho sebrat, prostě budeš můj přes všechno co se má stát... Nechám si tě pro sebe a nikdo mi tě nevezme.. Stejně tak nikdo ti nevezme mě. Jasné? ",, Dobře... ",, To jsem moc rád.. " Začal dýchat zhluboka a za chvíli by se mohl zcela rozdýchat. Doufám v to.
,, Honey řekni kde jsi? " ,, Koupelna.. " ,, Léky máš? " ,, Pokoj.. " ,, Zvládneš to. " ,, Nevím.. " ,, Věřím ti. " Trochu se usmál a asi si pro prášky došel.
Za chvíli jsem zaslechl Harryho jak si někam sedl.
,, Už je ti dobře? " ,, Docela jo.. " ,, Dobře... Tak ještě chvíli dýchej. " Určitě mi přikývl, protože nic neříkal a dýchal.
Nechal jsem ho v klidu dýchat a snad bude v pořádku. Za pár minut se zklidnil a normálně jsme mluvili. Vrtá mi hlavou jak myslel to tím, že od něj odejdu, ale na to se ho zeptám až zítra.
Po další přibližně půl hodině jsme domluvili, protože Harry šel dělat úkoly s malou Darcy, tak snad jim to rychle uteče. Stejně by za mnou měl přijít doktor. Za pár minut i přišel a ptal se mě jak mi je a další tyhle věci. Prostě jen otázky. Zkontroloval mi kapačky a odešel.
Jsem hrozně unavený a nevím jestli je to z těch prášků co mi dali aby mě přestala bolet hlava nebo z toho, že jsem v noci vůbec nespal. Možná na mě působí oboje.
Lehnu si a pustím si potichu písničky se kterými za chvíli usnu.
Ráno se proberu s úsměvem na tváři, protože u mě seděl medvídek a culil se. Natáhnu se k němu a políbím ho. Odtáhne se a lehne si ke mě.
,, Jak ti je? " ,, Už dobře.. " Usměje se.
,, To mě moc těší.. " Chci se ho nějak opatrně zeptat co se včera stalo před tím záchvatem. Jen vůbec nevím jak.
Harry se ke mě přivine a začne mě hladit po boku.
,, Hazz... Co se včera stalo? " Sedl si a já ho vzal za ruku.
,, Chtěl jsem ti to říct až doma.. Ale řeknu to.. Dělal jsem si ten test.. " ,, A? " Sklonil hlavu a zhluboka se nadechl.
,, Pozitivní.. " Zvedl se.
Snažím se abych přijmul co mi teď řekl. To není možné přeci nemůže být těhotný, ale budeme mít naše dítě. Netuším jak se to stalo, ale řešit to nebudu.
,, Miláčku to je úžasný! " Přitáhnu si ho k sobě a obejmu ho.
,, Chci jít na potrat. " ,, Proboha proč? " ,, Nezvládnu to.. " ,, Lásko zvládneš to... My to zvládneme. " Nazpátek mě obejme a schová si hlavu do mého ramene.
,, Co když ne? " Nesnáším když o něčem pochybuje, mám potom špatný pocit.
,, Zvládneme to.. Nepochybuj když nemáš důvod. " ,, Mám ho.. Je to všechno hrozně rychle.. Nejsem připravený.. " ,, Ano přiznávám.. Je to moc rychle, ale pořád máš podporu ze všech stran.. Nevěřím, že tě někdo vyžene když budeš potřebovat. " ,, Já vím.. Ale stejně se bojím.. Chápeš mě, že? " ,, Chápu tě.. " Usmál se a šel k oknu, které otevřel dokořán. Já za ním dojdu a obejmu ho.
,, Miluji tě Hazz. " Opřel se o mě a chytl moje ruce které mám položené na jeho bocích. Mám dojem, že Harry potřebuje někoho kdo ho ujistí ve všem co dělá a kdo ho ochrání.
,, Taky tě miluju Lou. " Jemně mu políbím krk a nechám ho se na mě natisknout.
Dovedu si ho představit s těhotenským bříškem a je rozkošný. Nádherný.
,, Lou... Nezvládnu to. Nejsem připravený na dítě. " ,, Lásko zvládneš to. Věř si. " ,, Nevěřím.. " Otočím ho obličejem k sobě a vezmu jeho tvář do dlaní.
,, Teď mě dobře poslouchej.. Přestaň sám sobě lhát když víš, že to dokážeš... Neshazuj se, protože jsi úžasná osoba a nezapomínej jaký jsi. Jsi osoba která vždycky najde nějakou cestu a dá všechno proto aby ta cesta byla ta pravá. Věř si v tom co děláš, protože tím to všechno začíná.. Sice ti to teď zní jako kdybych ti chtěl mluvit do toho co máš dělat, ale chci jen aby jsi si věřil a nepodkopával si nohy. Pamatuj si to. " ,, Když zapomenu? " ,, Připomenu ti to. Kdykoliv. " Usměje se a přijde doktor, jako vždy v tom nejhezčím a nejlepším.
Podepsal jsem propouštěcí papíry a Harry se ke mě přivinul.
,, Copak? " Obejmu ho kolem pasu a natisknu ho na sebe.
Nic neřekl a opřel se o mě. Podívám se kolem nás a na rohu chodby byl nějaký chlap a skoro nás vraždil pohledem. Myslím, že kdyby měl nůž mám ho v zádech.
,, Znáš ho? "
