Čisla a tma

343 25 10
                                    

V průběhu vykládání jen seděla a nezmohla se na nic. Poprvé se dozvěděla proč se tohle všechno děje a celá tahle zkutečnost ji posadila na zadek. Myslela si že démoni jsou od přírody zlý a že vylezli někde z hlouby země, ale opak byl pravdou.

Podle všeho byl její bratr 12, ale nechápala, proč dvě dívky co jsou mladší než ona sama jsou 13 a 14 a ona až 15.

“Na tohle je prosté vysvětlení. Když tě sestra poslala z ostatními pryč a sama pak zemřela, nebyl nikdo kdo by řekl, že jste naživu a co se s vámi stalo. Automaticky vás prohlásili za mrtvé, protože nechtěli nechat zoufalé rodiče doufat a trápit se. No a pak vás našli. Někteří byli už zapsáni v číslech, ale většina nebyla a díky brzkému úmrtí se s tím nikdo moc neobtěžoval. Proto většina z vás je zapsaná na konec řady nehledě na své narození. NO jinak by si se mohla probudit.”

Její poslední slova vyzněla už více méně do prázdna, protože jsem viděla zase jen černo černou tmu. Jen bolest procházející celým mým tělem. Nějaké hlasy co se baví okolo a dětský nářek jsem nedokázala plně vnímat.

Moje vědomí se začalo pomalu a zcela zase vytrácet až jsem nakonec omdlela.

Tou dobou mezi vnímajícími :D

“Pozor” zakřičel Aron na sedícího chlapce.

Bylo mu jedno co udělal pro sestru své kamarádky. Byl na něj naštvaný kvůli ní. Kvůli tomu, že o ni se vůbec nestaral. Nechal by ji tam zemřít, kdyby si jí včas nevšimli. Bylo mu do pláče jeho malá sestra zrovna bojovala o život a to se nikdy nemělo stát. sám si přísahal, že ji tentokrát ochrání, že ji nenechá znovu zmizet.

Uklidněte se.” snažil se je klidnit Jace.

Po chvíli se zase vrátil k ní. Překročil práh bubliny a nemohl uvěřit svým očím. Začala se probouzet. Její oční víčka se třepotaly jak motýlí křídla. Konečky prstů na ruce se začaly lehce hýbat. Byl už připravený říct svůj objev ostatním, ale najednou všechno přestalo. Přestala se probouzet. Zase se splátky nechala ovládnout tmou.
“Uklidněte se.” snažil se je klidnit Jace.

Po chvíli se zase vrátil k ní. Překročil práh bubliny a nemohl uvěřit svým očím. Začala se probouzet. Její oční víčka se třepotaly jak motýlí křídla. Konečky prstů na ruce se začaly lehce hýbat. Byl už připravený říct svůj objev ostatním, ale najednou všechno přestalo. Přestala se probouzet. Zase se splátky nechala ovládnout tmou.

Omlouvám se za chyby. Dneska bude menší spam 😁😁😇

Poslední z andělůKde žijí příběhy. Začni objevovat