Nesl mě dlouho. Hodně dlouho a celou dobu jsem nic neviděla. V ruce jsem mačkala tu divnou věc. Bylo to zajímavý. Asi jsem neměla otvírat oči ve vodě. No jo jen já můžu být tak blbá. V duchu jsem si nadávala. Teplo mého nositele bylo přímo hmatatelné. Nejraději bych se k němu celá namáčkla. Jít do vody nebyl zrovna dobrý nápad. Byla mi nehorázná zima a ani nepomáhal ten studený vítr. Mé zuby o sebe začaly samovolně drkotat. Něco říkal, ale já nedokázala rozeznat co. Nedokázala jsem si ani přiřadit hlas k té správné osobě. Byl to začarovaný kruh. V mé mysli nic nebylo. Byla až podezřele klidná. Pošlo mi, že jsem něco důležitého zapomněla, ale teď už nevím co. I přes pokusy si vzpomenout to nešlo. Měla jsem je bílou mlhu a nic víc. Neznámy mě položil na nějakou sedačku. Nevím jak jsem poznala, že přišel někdo jiný, ale prostě jsem to věděla. Přinesl nějaké oblečení a do něj mě následně převlékl. Dával si hodně velký pozor, aby se mě nedotkl. Nechápala jsem proč. Byla mi zima. Chtěla jsem někoho obejmout, aby se aspoň dostalo trochu toho tepla. Jako ten první odešel a pak se nevrátil. Nechali mě tu sami na něčem sedět. Byla mi zima. Chtěla jsem aspoň něco teplého. Od někaď se vynořil zase ten první neznámý. Mé vidění bylo pořád rozostřené, takže na rozeznání tváří moc nešlo. Chtěla jsem vědět s kým mám tu čest. Jeho ruce se zpátky obmotaly kolem mého těla. Zvedl mě ze země a odnesl do něčeho měkkého a teplého. Jeho ruce se vzdálili. Vlastně úplně zmizely. Náhlá ztráta vyvolala v mém těle divnou touhu. Mé ruce se samovolně natáhly dopředu. Do té věci, kde jsem ležela za mnou dopadl ještě někdo. Po bližším zkoumání, alespoň to co mi dovoloval můj omezený zrak jsem zjistila, že je to pořád ten stejný člověk. S velkou ochotou jsem se k němu přitulila a užívala si chvíli tepla. Pomalu jsem upadala do spánku, když se ozval hlas. Hlas co jsem dokázala zařadit. Hlas co jsem znala, ale bylo pozdě na jakoukoliv reakci. Usnula jsem se svým jménem ozývajícím se v hlavě.
Omlouvám se za chyby.
Snažím se co nejvíce kapitol předepsat, když mám čas. Takže to vypadá, že trávím celou dobu na telefonu 😂😂😂 Musím si dávat bacha na učitele. 😅😅😑
ČTEŠ
Poslední z andělů
FantasyZačít jako člověk a skončit jako anděl. Být smrtelný, ale zároveň nesmrtelný. Umět nenávidět, ale milovat. Nemít rodinu, však ji vlastnit. Být živý, ale i mrtvý. Vidět smrt, ale nikdy se ji nedotknout. Být sváděn pokušením, však neoblomný.
