„Copak, copak, Thomasi?“ usmál se stařík na plavovlasého chlapce. „Byla ti ta pohádka snad nějak povědomá? Nevadí, zlepším ti náladu pohádkou, ve které se snad nikdo z vás nepozná. Užijte si ji, děti mé...“
• • • • •
S Mai jsem chodil již druhým rokem, když jsem konečně začal poznávat, jaká doopravdy je.
Věděl jsem, že moje dívka miluje brutální anime, má ráda zvrácené věci, a neštítí se krve, pavouků nebo jiného hmyzu tak jako ostatní holky. Věděl jsem, že je Mai celkem dobrá maniupulátorka, a že se celkově za jejím drobným asijským vzhledem skrývá velká bojovnice, se kterou není radno si zahrávat.
I před všechny Maiiny zápory nebo poněkud podivné vlastnosti jsem ji miloval. Některé z jejích odlišností jsem respektoval, jiné mi přišly sexy, stejně jako to, jak občas dokázala být nebezpečná.
Miloval jsem, když na mě hleděla svýma asijskýma očima jako dravá zvěř na obět, kterou vzala na milost. Miloval jsem její dlouhé černé husté vlasy, které jí končily těsně nad nádherným zadkem.
Mai byla tak dokonalá, že jsem si snad ani nebyl ochoten připustit, čeho všeho byla schopna. Všechny její vlastnosti tomu nasvědčovaly, ale láska mě dokonale zaslepila.
Ale pěkně od začátku...
Zprvu to totiž začalo zcela nevinně. Jednou se mě při sexu zeptala, zda bych s ní nechtěl vyzkoušet nějaké hračky. Souhlasil jsem, celkem mě ta představa vzrušovala.
Realita předčila očekávání. Dalo by se říct, že hned potom, co jsme to zkusili, se náš vztah začal ještě víc upevňovat a zlepšovat.
V ten moment jsem byl šťastný. Přišlo mi, že je vše tak, jak má být. Nic jsem už nechtěl měnit. Avšak Mai tehdy teprve začínala.
Když mi pověděla své plány, hleděl jsem na ni plný zděšení. Udělat z našeho hnízdečka lásky BDSM doupě se mi opravdu nechtělo.
„Promiň, Mai, ale do toho nejdu," zavrtěl jsem rezolutně hlavou.
„Nechceš to aspoň zkusit?"
„Skutečně ne."
Otočila se na podpatku, až mě její dlouhé černé vlasy svázané do vysokého culíku švihly do obličeje.
„Jak myslíš," odvětila jen tajemně.
Víc jsme se o BDSM a podobných věcech spolu nebavili. Přesto mi nad hlavou občas vzplál menší otazník. Přišlo mi pro Mai celkem netypické, že by to nechala jen tak. Většinou byla tvrdohlavá, chtěla dosáhnout všeho, co si usmyslela. Nedokázal jsem uvěřit tomu, že by to všechno jen tak vzdala.
Obával jsem se toho nejhoršího. Našla si někoho jiného, s kým ukojuje své choutky. A na mě se vykašlala. Tato varianta mi nešla z hlavy, a tak jsem se jednoho dne rozhodl, že si ji prověřím.
Maie jsem oznámil, že jedu na tři dny na služební cestu, a že se vrátím v pátek. V práci jsem si vzal ve skutečnosti volno. Usmyslel jsem si, že první den přespím v hotelu nedaleko města, druhý den prověřím Maiu a třetí den opět přespím v hotelu. Pak se vrátím domů a budu mít jasno.
Dokonalý plán.
ČTEŠ
Hrůzné povídky pana Morrise ✓
Horror„Děti, jen pojďte blíž, přečtu vám pohádku," pověděl šedivý stařec a hrozivě se usmál, čímž odkryl pohled na těch pár žlutých zubů, co mu zbylo. „Vím, že se těšíte," pronesl směrem k pěti dětem, které seděly v křesle u krbu. Ano, všechny děti seděly...