Hrůzné povídky pana Morrise ✓

⋙ Kematian II

Prášky u mě byly hned druhý den k dopoledni. Takovou rychlost jsem skutečně nečekal, ale nestěžoval jsem si. Místo toho jsem balíček okamžitě otevřel a jal se zkoumat obsah. Bílé oválné prášky se na první pohled prakticky nelišily od jakýchkoli jiných.

Na jejich první otestování jsem nemusel čekat dlouho. Už hodinu po jejich rozbalení mě zasáhla neuvěřitelná bolest hlavy, jako kdyby mě do ní zasáhlo kladivo a třeštilo tisíce zvonů. Jeden z prášků jsem tedy vyloupl z plata, strčil ho do pusy, zalil vodou a spolkl. V ten moment mé tělo zažilo neskutečný šok.

Bolest totiž v momentě ustala. To... to snad ani nebylo reálně možné, nebo snad jo? Rozesmál jsem se na celé kolo. Tak toto předčilo mé očekávání. Pokud bude Kematian takhle skvěle zabírat i dál, v práci už si nikdo nebude mít důvod stěžovat a můj život bude celkově mnohem, mnohem lepší!

V radostném opojení jsem si sedl k laptopu a chystal se e-shopu napsat pozitivní recenzi, k mému zklamání však byly recenze na Kematian zakázány. Zvláštní. U ostatních prášků a tablet byly povolené. No nic, asi nějaká technická chyba. Nehodlal jsem se tím teď dále zabývat, zvlášť, když jsem místo času stráveného v bolestech mohl konečně dělat něco produktivního. Byl jsem šťastný.

Jak týdny plynuly, nic se na mém názoru neměnilo. Kematian mi stále pomáhal od migrén, dokonce jsem ani nemusel zvyšovat množství. V práci jsem neměl daleko k povýšení, dokonce se zdálo, že mezi mnou a mou novou kolegyní proběhla jiskra a možná z toho i něco bude. Můj život se zkrátka stával lepším a lepším, konečně jsem na tom byl stejně, jako ostatní a nemusel jsem si dělat hlavu s bolestmi.

Byla tu jen jedna věc, která mě začínala trošku znepokovat, a proto jsem si od určité doby rozhodl zapisovat každý můj den s kematianem. Nebylo to nic zásadního, ale víte co... Jsem člověk, který má rád jistotu a přehled.

Prosinec - Leden
Žádné změny, Kematian funguje jak má.

Únor, den první
Večer mě opět chytaly bolesti hlavy, a tak jsem si na spaní vzal Kematian. Bolest jako vždy okamžitě ustala. Ráno jsem se probudil očividně po divokých snech, jelikož jsem měl peřinu vedle postele a pyžamo svléknuté. Nepamatuji si však, že bych si ho svlékal. Nevěnuji tomu ale víc pozornosti, pokud jsem sebou ve spánku nějak házel, zkrátka se to mohlo stát. Po osmé hodině večerní jsem si vzal další Kematian. Spát jsem šel až okolo půlnoci.

Únor, den druhý
Opět jsem se probudil bez pyžama a s odkopanou peřinou.

Únor, den třetí - pátý
Nic nového. Přes tyto dny jsem si bral průměrně dva prášky denně. S peřinou na zemi a bez pyžama se budím stále.

Únor, den šestý
Dnes jsem se vzbudil po několika dnech s pyžamem. Peřina sice byla na zemi, ale stejně to beru jako pokrok.
Když jsem však pyžamo prozkoumal více, všiml jsem si, že mám naprosto špinavé ponožky a pyžamo vypadá, jako kdyby bylo od něčeho hnědého umazané. No nazdar. Čekal jsem to nejhorší, ale... Bylo to bláto. To mě však přivádí na další otázku. Jak se mi na pyžamo sakra dostalo bláto?